Životy lidí v Africe rozvrátily puče a násilí. Barma v jihovýchodní Asii čelí něčemu, co někteří odborníci popisují jako pomalu hořící občanskou válku. Ve Střední a Jižní Americe pokračuje násilí poháněné obchodem s drogami. Indie a Pákistán, které disponují jadernými zbraněmi, jsou vůči sobě stále podezřívavé. Atomový arzenál KLDR roste. A Írán obohacuje uran blíže úrovni potřebné pro výrobu zbraní než dříve.
„Konflikty jsou složitější, smrtelnější a hůře řešitelné... Znovu se objevily obavy z možnosti jaderné války. Nové potenciální oblasti konfliktů a válečné zbraně vytvářejí nové způsoby, jak může lidstvo vyhladit samo sebe,“ uvedl v červenci generální tajemník OSN António Guterres.
Nejkrvavější válka mezi Izraelem a Hamásem začala 7. října, když ozbrojenci prolomili plot obklopující Pásmo Gazy. V Izraeli zabili přibližně 1 200 lidí a více než 200 dalších zajali a jako rukojmí odvlekli na své území. Útok, který je popisován jako nejhorší jednodenní masové zabíjení Židů od dob holokaustu, šokoval Izrael, který věřil, že ho jeho hraniční plot, technologicky vyspělá armáda a zpravodajské služby chrání před vším, až na obtěžující raketovou palbu ozbrojenců.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který se potýkal s několikaměsíčními protesty kvůli pokusům své krajně pravicové vlády o revizi soudnictví a obviněním z korupce, zahájil masivní odvetné letecké údery. Izraelské jednotky také poprvé po letech vstoupily do Pásma Gazy a svedly intenzivní boje v ulicích. Při ofenzivě zahynuly ve dvoumilionovém Pásmu Gazy více než dvě desítky tisíc lidí, tvrdí úřady ovládané Hamásem.
Gaza také čelí izraelskému obléhání, které do značné míry blokuje dodávky potravin, pohonných hmot, vody a léků. Hromadné zabíjení Izraelců a Palestinců mezitím vyvolalo protesty po celém světě, přičemž mnoho demonstrací sympatizovalo s Palestinci.
Íránem podporované milice, včetně libanonského Hizballáhu, střílely na Izrael. Spojené státy vyslaly do regionu dvě letadlové lodě, vojáky a další zbraně, aby se pokusily zabránit vypuknutí širší regionální války. Nicméně opakovaně deklarovaný cíl Izraele – zničení Hamásu – zaručuje dlouhou válku, což zvyšuje rizika.
Rychlé tempo bojů Izraele s Hamásem zastínilo ke konci roku ruskou válku na Ukrajině. Na tamním bojišti se nicméně v předchozích měsících změnilo jen málo. Ukrajina dostala tanky, zbraně a západní výcvik a zahájila protiofenzívu, jejímž cílem bylo zřejmě dosažení Azovského moře a rozdělení ruských linií na jihu země. Ukrajinské síly však čelily opevněným ruským jednotkám, četným obranným liniím, minovým polím a dalším nebezpečím, kvůli čemuž dosahovaly úspěchů buď pomalu, nebo vůbec.
Válku v Súdánu zažehl spojenec Ruska. Hraje se o zlato i klíčový přístav |
A zatímco západní země zůstaly veřejně jednotně za Ukrajinou, volby – včetně těch amerických prezidentských v příštím roce – by mohly ovlivnit, jak velkou pomoc Kyjev v budoucnu dostane.
S potížemi se potýkalo i Rusko. A to včetně pochodu na Moskvu, který vedl Jevgenij Prigožin, vůdce soukromé vojenské Wagnerovy skupiny, což představovalo zatím největší výzvu pro roky trvající vládu prezidenta Vladimira Putina. Prigožin od pochodu ustoupil a o několik týdnů později zahynul při záhadné havárii letadla.
Súdán – velká východoafrická země – se v dubnu propadla do občanské války. Ta postavila proti sobě armádu a polovojenské síly známé jako Jednotky rychlé podpory, které jsou dlouhodobě spojovány se zvěrstvy v Dárfúru. Během křížové palby vzplála letadla na mezinárodním letišti v Chartúmu, a země se ve spěchu snažily evakuovat své občany po souši, moři i vzduchem. V bojích dosud zahynulo asi 9 tisíc lidí.
Mezitím pokračovala vlna vojenských převratů, které v posledních letech zmítají Afrikou. V Nigeru, bývalé francouzské kolonii, která je klíčovým vývozcem uranu, v červenci svrhli vojáci demokraticky zvoleného prezidenta. O měsíc později provedli vojáci podobný puč v Gabonu, kde svrhli dlouho vládnoucí hlavu státu.
Poslední díl domina padl. Západ v Nigeru prohrál, o slovo se hlásí Rusko |
V některých částech Mexika zuřilo násilí páchané drogovými kartely, které bojují o území a zásobovací trasy do Spojených států. Konflikty se však neomezily pouze na tuto zemi. Násilí se rozmohlo i v dalších středoamerických státech, jako je Honduras, a dokonce i v kdysi klidné Kostarice, která je nyní považována za hlavní skladiště a překladiště drog směřujících do Evropy. Kolumbie mezitím dosáhla historického maxima v produkci koky, z níž se vyrábí kokain.
V asijské Barmě se podle některých odborníků z OSN odehrává občanská válka mezi povstalci a armádou od chvíle, kdy puč svrhl zvolenou vládu Do Aun Schan Su Ťij. Afghánistán dva roky poté, co Tálibán svrhl Západem podporovanou vládu v Kábulu, čelí útokům ozbrojenců z odnože skupiny Islámský stát, a dívky tam nemohou chodit ani do středních škol.
V Jemenu se Íránem podporovaní povstalci Húsíové zatím nedohodli na trvalé mírové dohodě s koalicí vedenou Saúdskou Arábií, která proti nim bojuje, a ozbrojenci začali v posledních týdnech opět zesilovat své útoky.
