„Můj vzkaz Ukrajincům zní: nejenže stojíme na vaší straně, ale budeme Ukrajinu nadále podporovat - ekonomicky, politicky i vojensky,“ řekl podle agentury DPA Steinmeier při příjezdu nočním vlakem do Kyjeva. „Pro mě je velmi důležité v této fázi útoků drony, střelami s plochou dráhou letu a raketami vyslat Ukrajincům znamení solidarity,“ dodal.
Steinmeier po večerním setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským oznámil, že Německo poskytne Ukrajině další dvě jednotky raketometů MARS, čtyři houfnice a bude pokračovat v dodávkách systémů protivzdušné obrany, uvedl server RBK-Ukrajina.
Zelenskyj poděkoval za podporu své země a uvedl, že příspěvek Německa na cestě Ukrajiny k míru a obnovení územní celistvosti je velice významný.
Německý prezident chce se Zelenským převzít záštitu nad programem partnerství německých a ukrajinských měst, která by měla být mimo jiné gestem solidarity Německa s Ukrajinou. Momentálně takovýchto partnerství funguje více než sto, z toho asi třetina byla navázána po začátku ruské invaze, uvádí DPA.
Letecký poplach
Německého prezidenta zastihl kolem poledne poplach ve městě Korjukivka v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny, kde musel strávit půldruhé hodiny v krytu, uvedli němečtí novináři. Steinmeier sestoupil do sklepa, kde pokračoval v debatě s místními obyvateli.
List Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenované zdroje z rozvědky uvedl, že z Běloruska odstartovalo deset ruských dronů Šáhed-136 íránské výroby, používaných k přímým útokům na cíl.
Steinmeier přijel do Kyjeva poté, co se mu dvakrát nepodařilo cestu podniknout. V dubnu, kdy chtěl navštívit ukrajinskou metropoli s polským prezidentem Andrzejem Dudou, mu Kyjev vzkázal, že si jeho návštěvu nepřeje.
Patrně kvůli jeho dřívějším postojům, které podle Kyjeva nahrávaly Rusku. Steinmeier pak měl odjet do Kyjeva minulý týden. Po sérii raketových a leteckých útoků ruské armády na velká ukrajinská města ale návštěvu z bezpečnostních důvodů zrušil.
Konference o poválečné obnově
Musíme podpořit obnovu Ukrajiny i s ohledem na její cestu do EU, řekla v Berlíně Ursula von der Leyenová na úvod mezinárodní konference o obnově Ukrajiny. Mezinárodní koordinační platforma pro rekonstrukci musí podle ní vzniknout co nejdříve, nejlépe do konce roku, či začátkem roku příštího.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvTaké německý kancléř Olaf Scholz, který jednání se šéfkou Evropské komise pořádá, se podle agentury DPA vyslovil pro co nejrychlejší vypracování plánu rekonstrukce, a to ještě před koncem války.
„Nemáme času nazbyt, rozsah destrukce je ohromný. Světová banka odhaduje náklady na 350 miliard eur (8,7 bilionu Kč),“ řekl von der Leyenová. Dodala, že EU je připravena koordinovat rekonstrukční opatření.
„Nevíme, kdy tato válka skončí, ale skončí. A až se to stane, budeme nadále stát po boku Ukrajiny v jejím boji za bezpečnost, svobodu a demokracii,“ řekl na konferenci Scholz.
Německo plánuje se po válce zaměřit na vybudování sektorů logistiky a dopravy, aby byla Ukrajina plně propojena s unijním vnitřním trhem. Kancléř Scholz přirovnal cíle konference k Marshallově plánu.
Putin už s Macronem a Scholzem tolik nevolá, dle Kremlu jsou „hluší“ |
Na konferenci se na dálku připojil i ukrajinský prezident, který prohlásil, že více než třetinu ukrajinského energetického sektoru měly zničit ruské rakety a íránské drony. Zelenskyj na konferenci v Berlíně sdělil, že Ukrajina zatím nedostala „ani cent“ na rychlou obnovu infrastruktury.
„Rusko by mělo zaplatit Ukrajině válečné reparace,“ deklaroval polský premiér Mateusz Morawiecki a navrhl využít zmrazený majetek ruských oligarchů k obnově Ukrajiny.
8. dubna 2022 |
