"Vláda je v krizi," řekl Koštunica státní tiskové agentuře Tanjug. Do křížku s takzvanými "proevropskými" ministry se dostal kvůli rozdílným názorům.
Šéf vlády totiž prosazuje, aby země neusilovala o připojení k Evropské unii, dokud někteří členové "sedmadvacítky" nezruší své rozhodnutí uznat nezávislost Kosova. Část koalice je naopak přesvědčena, že budoucnost Srbska je v Unii, a to bez ohledu na Kosovo.
Jihosrbská provincie jednostranně vyhlásila nezávislost v polovině února. (více o odtržení zde) Vznik nového státu podpořily například Spojené státy, z evropských států tak učinily Itálie, Francie či Německo. Bělehrad pohrozil, že na země podá žaloby. - více o roztržce zde
Zastavme rozhovory s Bruselem, žádají nacionalisté
Srbský parlament by se měl ještě dnes zabývat návrhem rezoluce požadující zastavení rozhovorů s EU, dokud Unie neuzná územní celistvost Srbska, jehož součástí je podle Bělehradu nadále i Kosovo.
Navzdory odmítavému stanovisku kabinetu se očekává, že text by mohl být schválen, protože jeho zastánci mají ve Sněmovně potřebnou nadpoloviční většinu hlasů. Pád vlády by poté byl podle pozorovatelů nevyhnutelný a obyvatelé balkánského státu by šli zřejmě ještě letos k volbám.
Prezident Boris Tadič, který ve sporu o Kosovo vystupuje jako prozápadní politik, už několikrát varoval před rozpadem vlády a vyzval v této souvislosti nacionalisty v parlamentu, aby od rezoluce odstoupili.
