Základní informace o výzkumu pronikly na veřejnost už s jednodenním předstihem, nyní ale Egypťané v omšelé budově káhirského muzea všechno řekli s plnou parádou. Vyloučili třeba možnost, že by matkou Tutanchamona mohla být královna Nefertiti.
"Tutanchamonova matka byla dcerou Amenhotepa III. a královny Teje," přiblížil šéf egyptských památkářů Zahí Havás její původ. Matkou by tak s největší pravděpodobností mohla být Achnatonova sestra, s níž se král podle tehdejších zvyklostí oženil.
Podle Jamese Phillipse, kurátora chicagského přírodovědného muzea, Tutanchamonův kult rozluštěním jeho záhad nijak neutrpí. "Dělá to z něj obyčejného člověka, což je daleko zajímavější," souhlasí s ním i Howard Markel z Michiganské univerzity.
Tutanchamon představuje asi největší egyptologický paradox. Jako panovník patří z historického hlediska k těm nejméně významným. Vládl jen asi deset let (1333 až 1323 před naším letopočtem), na trůn nastoupil jako devítiletý, zemřel v devatenácti. Nevykonal nic vyloženě převratného. Přesto je jedním z nejznámějších egyptských vladařů.
Důvod? Jeho hrobka. V roce 1922 ji objevil britský egyptolog Howard Carter v Údolí králů. Učinil tak jeden z největších nálezů v dějinách archeologie. Hrobka byla téměř nedotčená (vykradači ji porušili jen málo) a obsahovala tisíce artefaktů nevyčíslitelné historické hodnoty. Včetně sarkofágu s faraonovou mumií. Tutanchamonova zlatá posmrtná maska se pak stala jedním ze symbolů starověkého Egypta a jeho velkoleposti.
Otázky čekaly na rozluštění téměř 80 let
Jenže... Kdo vůbec byl tenhle Tutanchamon? Kdo byli jeho rodiče, hlavně tedy matka? Krásná Nefertiti? Nebo jeho kojná? Měl Tutanchamon děti? Čím trpěl a na co zemřel?
Tyto otázky zůstávaly i přes dekády intenzivního výzkumu bez vskutku uspokojivé odpovědi. Ale teď nové technologie (včetně zmíněných testů DNA nebo počítačové tomografie) umožnily zkoumání nové generace.
A ukázalo se, že: Tutanchamonovým otcem byl opravdu Amenhotep IV., známý též jako Achnaton. Tutanchamon, stejně jako jeho otec a mnoho dalších vladařů, trpěl chorobou, jež se projevuje nadměrným zvětšením prsních žláz. Měl i takzvaný Marfanův syndrom – genetickou poruchu pojivové tkáně, jejímž znakem je protáhlá kostnatá postava a dlouhé, tenké končetiny a prsty. Byl celkově křehký a nejspíš chodil o holi.
A na co zemřel? Na sněť. Ze zlomeniny nohy, kterou si zřejmě způsobil pádem z vozu. Jeho stav navíc zhoršila malárie.
O EGYPTU ČESKY: ACHNATON A NEFERTITIMezi zájemce o období faraona Achnatona (Amenhotepa IV.) - Tutanchamonova otce - a královny Nefertiti - patří i český publicista Miloš Matula.
Matula se egyptským královským párem zabývá už dlouho, původně sbíral materiály s úmyslem uspořádat výstavu. Nyní materiály uspořádal do knihy Achnaton a Nefertiti, faraoni Slunce. Označuje ji za literaturu faktu. V chronologicky uspořádaném textu, který se dle Matuly "opírá o nejnovější poznatky z archeologických výzkumů a práce renomovaných archeologů a badatelů", autor osvětluje hlavní historické události, kulturní a společenské procesy i náboženská přesvědčení, které ovlivňovaly vývoj a rozkvět egyptské civilizace a období vlády faraona Achnatona a jeho manželky Nefertiti. |
Achnaton se pokusil o velkou reformu egyptského náboženství a zavedení uctívání jediného Boha, Slunce. Podle Matuly s Achnatonem někteří badatelé spojují proroka Mojžíše, který podle biblické knihy Exodus vyvedl židovský národ z egyptského zajetí. "Achnaton byl velký vizionář, předchůdce Ježíše Krista, který pravděpodobně z jeho učení čerpal. Mojžíš mohl být veleknězem v jednom z jeho Atonových chrámů v Achetatonu," tvrdí Matula.
