Kdy a kde V sobotu po celém Slovensku
Předčasné volby do slovenského parlamentu se konají v sobotu 30. září, a to od 7 do 22 hodin. Na rozdíl od České republiky Slováci vždy na odevzdání hlasu mají jen jeden den. Déle mohli hlasovat jen ti slovenští občané, kteří žijí v zahraničí.
Pro možnost hlasovat v korespondenčních volbách bylo potřeba se do 9. srpna zaregistrovat a doručenou obálku pak poslat zpět na slovenské ministerstvo vnitra. Termín pro korespondenční voliče vyprší v pátek. Volba na ambasádách není možná.
Oficiální výsledky voleb budou oznámeny v neděli 1. října, ty předběžné se však veřejnost dozví nejspíš už během povolební noci. Volí se ve školách a na úřadech v celé zemi.
Proč Úřednickou vládu musí nahradit řádná
Slovensko v současnosti vede úřednická vláda v čele s Ľudovítem Ódorem. Prezidentka Zuzana Čaputová ji jmenovala poté, co se definitivně rozpadla koalice vzešlá z voleb. Po minulých volbách v roce 2020 vládu sestavil premiér Igor Matovič (OLaNO) spolu se stranami Jsme rodina, Svoboda a Solidarita (SaS) a Za lidi. Kvůli osobním sporům se nakonec na postu předsedy vystřídal se svým stranickým kolegou a vládním ministrem financí Eduardem Hegerem.
Ani Hegerova vláda však nakonec nevydržela, strana SaS koalici opustila a posledním hřebíčkem do rakve kabinetu bylo, že mu parlament vyslovil nedůvěru. Prezidentka původně tuto vláda chtěla nechat dovládnout do voleb v demisi, ani to se ovšem nepovedlo. Důvěru nicméně nezískala ani úřednická vláda.
Koho Poslance Národní rady
Slováci zvolí kompletně nové složení parlamentu, tedy celkem 150 poslanců. O přízeň voličů se uchází pětadvacet stran a koalic. V předvolebních průzkumech se objevuje zhruba jedenáct z nich, ať už nad laťkou pro vstup do sněmovny, nebo těsně pod ní.
Nejvyšší preference nyní mají strany Směr-SD, Progresivní Slovensko (PS) a Hlas-SD. Po této trojici se ve střídajícím se pořadí objevují partaje Republika, Slovenská národní strana (SNS), Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), Křesťanskodemokratické hnutí (KDH), Svoboda a Solidarita (SaS), Jsme rodina, Demokraté a strana slovenských Maďarů Aliance.
 |
Jak Samostatně, nebo v koalici
Politické strany mohou kandidovat samostatně, nebo v koalicích. Pokud jdou do boje o vstup do parlamentu zvlášť, potřebuje každá strana nejméně 5 procent hlasů. Pokud se ovšem rozhodne pro koalici, musí dostat alespoň 7 procent.
V těchto volbách je to případ hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO). To si k názvu přidalo přídomek „a přátelé“ a kandiduje dohromady se stranou Za lidi a dalšími menšími uskupeními.
Kdo je kdo Fico, Šimečka, Pellegrini
Největší šanci sestavovat příští slovenskou vládu má trojice mužů – Robert Fico, Michal Šimečka a Peter Pellegrini.
Směr-SD už Slováci dobře znají. Ve vládě zasedl poprvé po volbách v roce 2006 a pak ještě dvakrát. Fico, bývalý komunista a po pádu režimu sociální demokrat, vlastní stranu založil v roce 1999 a od té doby ji vede. Z křesla premiéra ho dostaly až protesty po vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. V zájmu uklidnění situace tehdy funkci přenechal stranickému kolegovi Peteru Pellegrinimu. Po odchodu do opozice se zdálo, že už se poražená a ponížená partaj nevzpamatuje. Během covidové pandemie a s příchodem ruských vojáků na Ukrajinu se však Směru znovu podařilo získat příznivce. Ti se často profilují jako antisystémoví a proruští.
Mír vždy přichází z Východu, hlásal Fico. Ukrajince na mítinku označil za nacisty |
Progresivní Slovensko je liberální levicovou stranou, z jejíchž řad vzešla současná slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Lídr strany Šimečka stranu reprezentuje v Bruselu. Od roku 2019 je europoslancem a od loňského února také místopředsedou Evropského parlamentu. Liberálové na rozdíl od ostatních hlavních stran podporují možnost registrovaných partnerství pro homosexuály, legalizaci marihuany pro osobní potřebu nebo ratifikaci Istanbulské úmluvy. Útoky konzervativnějších soupeřů tak často míří především na tyto programové body PS.
Hlas-SD se v roce 2020 odštěpil od Ficova Směru a s Pellegrinim v čele se prezentuje coby moderní sociální demokracie, která se skandály svých někdejších kolegů nemá nic společného. V předvolební kampani expremiér Pellegrini Slovákům slibuje, že jeho vláda by se chovala slušně a důstojně. Skončí prý chaos, který předváděla Matovičova koalice, aniž se k moci dostanou extremisté. Šéf Hlasu chce podle svých slov rozhádaný národ sjednotit a nabídnout lidem sociální jistoty.
Proč nás to má zajímat Další osud Slovenska
Největší šanci na výhru ve volbách má nyní Ficův Směr-SD. A právě proto nyní nejen Slováci napjatě čekají, jak dopadnou. Návrat Fica do křesla premiéra totiž může znamenat několik věcí.
Jednak návrat „mafie“, jak Slováci mluví o chobotnici zkorumpovaných politiků napojených na (nejen) slovenské podsvětí. Propletenou síť oligarchů, zločinců, politiků, soudců, policistů a úředníků až s odstraněním Fica ve volbách z roku 2020 začaly rozplétat Národní kriminální agentura (NAKA) a další policejní složky. To může velmi snadno skončit.
Slovensko, černá díra Evropy. Západ se začíná děsit Ficova vítězství |
A vzhledem k tomu, jak od začátku války na Ukrajině vypadá rétorika Fica a celého Směru, současný vývoj znepokojeně sledují i zahraniční spojenci Slovenska. V první řadě samotná Ukrajina, které už potenciální premiér nechce dál vojensky pomáhat. Fico naopak účelově šíří proruskou propagandu a ruský pohled na důvody více než rok a půl trvajícího konfliktu.
Další osud Slovenska bude záviset i na tom, s kým Směr případně sestaví vládu. Fico už ujistil, že nepůjde do koalice s nikým, kdo nesouhlasí se setrváním země v Evropské unii a NATO. Jeho vláda prý bude „sociální, proevropská a protifašistická“. To by vylučovalo spolupráci s krajní pravicí, především se stranou Republika.
Současně se však objevují komentáře, že se ze Slovenska v Unii stane „další Maďarsko“, které pod vedením premiéra Viktora Orbána platí za nejvíc proruskou členskou zemi.
