„Novozélanďan vyplul z Nového Jižního Walesu s cílem stát se prvním člověkem, který na kajaku sám přepluje Tasmanovo moře,“ psalo se loni v dubnu na stránkách deníku The Australian.
Třiačtyřicetiletý Scott Donaldson se tehdy z přístavního města Coffs Harbour vydal na západní pobřeží Nového Zélandu. Cesta měla trvat 70 dní, za tři dny byl ovšem zpátky v Austrálii. Do batohu se mu dostala voda a poničila satelitní telefon, vysvětlil témuž listu zklamaný kajakář.
O rok později, rovněž v dubnu, seděl ve své lodi znovu. Věřil, že tentokrát už se mu dva tisíce kilometrů překonat podaří. Jednomístný kajak je jedno z posledních plavidel, na němž z Austrálie na Nový Zéland dosud nikdo nedoplul. V říjnu 2007 se o to sice pokoušel Andrew McAuley, asi 65 kilometrů od pobřeží Jižního ostrova však zmizel ve vlnách. Jeho tělo se nikdy nenašlo.
Cítím se jak kostka cukru, volal kajakář pilotovi
Donaldson věřil, že bude mít větší štěstí. V pondělí už měl na dohled pobřeží oblasti Taranaki na Severním ostrově, silný vítr a vysoké vlny jej však zatlačily zpátky na širé moře. Počasí se navíc v dalších dnech neuklidnilo, právě naopak. Vítr stále sílil a vlny byly každou hodinou vyšší.
Zhruba 55 kilometrů od Nového Zélandu si proto ve čtvrtek raději zavolal na pomoc vrtulník. „Cítím se jako kostka cukru v hrnku,“ líčil kajakář pilotovi, který s ním byl přes satelitní telefon v kontaktu.
Není se čemu divit, s malou loďkou si pohrával vichr, který v nárazech dosahoval rychlosti 95 kilometrů za hodinu. Během čtvrteční noci se kajak nejméně třikrát převrátil a otočil kolem dokola. Scottu Donaldsonovi navíc selhalo jištění, takže si vlny jeho tělo pohazovaly mezi hranami kabiny. Kajakář vyvázl s lehkým zraněním obličeje a hrudníku.
„Nechtěl jsem se vracet. Nepodařilo se mi protnout cílovou pásku, což mě hluboce mrzí a bude mě to mrzet ještě velmi, velmi dlouho,“ citoval Donaldsona britský deník Sydney Morning Herald. Jak ovšem kajakář po návratu domů a horké sprše novinářům sdělil, potřetí už se na moře nejspíš nevydá.
