Takzvaný šanghajský žebříček ARWU (Academic Ranking of World Universities) patří mezi nejprestižnější mezinárodní hodnocení vysokých škol. Soustředí se především na vědeckou a výzkumnou úroveň institucí, pro hodnocení světových univerzit využívá šest ukazatelů, včetně počtu článků publikovaných v časopisech Nature a Science. Sleduje také počet nejcitovanějších vědců v databázi Highly Cited Researchers nebo počet držitelů Nobelovy ceny spjatých s danou institucí.
Tisícovku nejlepších škol žebříček letos vybíral z 2 500 zařízení po celém světě.
Jak zvednout prestiž českého školství, v Rozstřelu odpoví nová rektorka UK |
První tři místa obsadily americké školy, za Harvardovou univerzitou následuje Stanfordova univerzita a Massachusettský technologický institut (MIT). Na čtvrtém místě je britská Cambridgeská univerzita, za ní Kalifornská univerzita v Berkeley, Princetonská univerzita, Oxfordská univerzita a Columbijská univerzita v New Yorku.
Do první padesátky pronikly z evropských škol vedle britských ještě univerzity z Francie, Švýcarska, Dánska a Švédska.
Jaké je tajemství úspěchu Harvardovy univerzity |
Česká republika má v žebříčku osm zástupců. Nejlépe je na tom Univerzita Karlova, která si však od loňska o sto míst pohoršila. Naopak na světovou 401. až 500. pozici a druhou z České republiky se dostala brněnská Masarykova univerzita, která loni skončila na dělené příčce 601-700. Univerzita Palackého v Olomouci skončila na 701. až 800. místě, na 801. až 900. místě skončily shodně České vysoké učení technické (ČVUT) a Česká zemědělská univerzita (ČZU) v Praze. Vysoké učení technické (VUT) v Brně, Technická univerzita Ostrava a Jihočeská univerzita se umístily na 901.-1000. příčce.
