„Pokud v souvislosti s Prigožinovou smrtí mluvíme o vnitřních silách, znamená to pro mě jediné. V naší zemi se už nedá věřit žádnému slovu, které kdokoli komukoli na jakékoliv úrovni dá,“ uvedl Šugalej na Telegramu. „A za druhé. Nikdo, bez ohledu na své zásluhy, postavení nebo společenské postavení, se nemůže cítit bezpečně,“ pokračoval.
Podle listu The Washington Post (WP) je Šugalej prvním z Prigožinova vnitřního okruhu, kdo promluvil poté, co šéf wagnerovců v srpnu zahynul při pádu letadla. Stalo se tak dva měsíce poté, co vedl neúspěšnou vzpouru proti ruskému armádnímu velení. Moskva poté jako „absolutní lež“ odmítla podezření Západu, že Prigožin byl zabit na příkaz Kremlu.
Putinovi spojenci se přetahují o wagnerovce, touží po Prigožinově postu |
Někteří západní analytici se domnívají, že motivací k Prigožinově likvidaci byla nejen pomsta, ale také možnost získat kontrolu nad jeho lukrativním obchodním impériem.
Šugalej ve svém příspěvku připustil, že havárie mohla „být i dílem nepřátel Ruska“. „Pokud se jednalo o vnější síly, svědčí to o selhání a ochromení ruských bezpečnostních služeb, které nedokážou ochránit vysoce postavené lidi ani u sebe doma,“ konstatoval. „Ať tak či onak, havárie zjevně nebyla náhoda, protože Prigožin a dva vrcholní představitelé wagnerovců byli společně na palubě jednoho letu, což se nikdy předtím nestalo,“ uvedl.
Na palubě soukromého letadla společně s šéfem žoldáků zahynula také jeho pravá ruka Dmitrij Utkin a šéf logistiky uskupení Valerij Čekalov.
Maksim Shugalei, longtime political technologist within Prigozhin’s networks publishes his thoughts:
If Prigozhin’s death was by internal forces “then no word given by anyone at any level can be trusted. No one, regardless of merit, position, or status is safe.” https://t.co/6ffyoZFdKR
Šugalej je prezidentem Nadace na ochranu národních hodnot, kterou Prigožin sponzoroval. Šugalej stojí za některými z Prigožinových nejdůležitějších geopolitických operací a v rámci Wagnerova uskupení měl na starosti propagandu a vedení dezinformačních kampaní. Šugalej se nachází na sankčním listu Evropské unie a Ukrajiny.
V roce 2021 se vydal do Kábulu s cílem podpořit vazby wagnerovců na Tálibán. V roce 2019 byl zatčen v Libyi a obviněn z podkopávání národních zájmů poté, co se setkal se Sajfem al-Islámem Kaddáfím, synem zesnulého diktátora Muammara Kaddáfího. Prigožin financoval dva akční filmy o Šugalejovi, jeden z nich o jeho uvěznění.
„Putin ztrácí důvěru elit“
Prigožinovu vzpouru v červnu po dvou dnech ukončila dohoda zprostředkovaná běloruským lídrem Alexandrem Lukašenkem. Prezident Vladimir Putin v rámci ní dal wagnerovcům na výběr, zda se přesunou do běloruského exilu, podepíší smlouvu s ministerstvem obrany nebo odejdou do civilu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tehdy prohlásil, že Putinovo slovo zaručuje Prigožinovi bezpečnost.
„I když Prigožin dostal bezpečnostní záruky, nepřekvapivě byl přesto zavražděn, což svědčí o lstivosti Putina, která povede k tomu, že ruský prezident ztratí důvěru mezi elitami a dokonce i ve svém poměrně uzavřeném vnitřním kruhu. A v Rusku, kde panuje mafiánské chápání neformálních dohod, je důvěra ceněnou ctností,“ uvedli analytici z organizace Geopolitical Monitor (GM).
Putin se obává dalšího puče, míní zdroje z Kremlu. Může přijít z řad armády |
Podle nich Kreml rozhodnutí o Prigožinově likvidaci učinil, aby vyslal zprávu, demonstroval sílu a potvrdil Putinovu „nabouranou legitimitu a podkopanou autoritu“, která se v „očích elit dosud plně nezotavila“.
„Neprovedení kroku však bylo pro Putina také zničující, protože Prigožin rozšiřoval svůj vliv doma i v zahraničí,“ podotkli analytici.
Podle WSJ Šugalejova slova podtrhují přetrvávající rozpory mezi ruskou elitou kvůli vedení války, která zničila vojenskou pověst země, zpřetrhala její vazby s důležitými trhy a podkopala její globální autoritu, aniž by z ní měla jasný prospěch.
