Ruský prezident Vladimir Putin se ze své rezidence v Novo-Ogarjovu u Moskvy...

Ruský prezident Vladimir Putin se ze své rezidence v Novo-Ogarjovu u Moskvy účastní videokonference. (26. března 2020) | foto: Profimedia.cz

Náklady na ochranu Putina jdou prudce nahoru, v Moskvě staví nový bunkr

  • 47
Udržování ruského vůdce Vladimira Putina v bezpečí stojí daňové poplatníky stále více. Kreml investice do „fungování prezidenta“ zřejmě navýšil nejen v souvislosti s válkou, ale také kvůli přelití bojů na ruské území v posledních měsících. Putin rovněž nařídil výstavbu nového protiatomového krytu v nejelitnější nemocnici v zemi, kde se léčí vysoce postavení úředníci.

Z údajů ruského ministerstva financí podle The Moscow Times (MT) vychází, že od ledna do května dosáhly náklady na Putina a jeho zaměstnance patnácti miliard rublů (čtyř miliard korun), což je o patnáct procent víc než ve stejném období loňského roku. „Za pět měsíců bylo na fungování prezidenta vynaloženo 77 procent ročního limitu,“ píše portál.

Růst výloh dává do souvislosti s válkou na Ukrajině, vpádem ruských partyzánů do pohraničí i dvojicí nedávných dronových úderů na Moskvu. Počátkem května nad budovou Kremlu explodovala dvě bezpilotní letadla, během úterního rána pak na ruskou metropoli zamířilo nejméně osm dronů. Kyjev popírá, že by měl s údery co do činění.

Dronový útok otřásl ruskou elitou, kolem Putina bydlí ti nejmocnější v zemi

Výdaje jdou podle MT zřejmě hlavně na prezidentovu bezpečnost. Ruská obrana v úterý jeden z dronů sestřelila nedaleko Putinovy rezidence Novo-Ogarjovo na předměstí Moskvy. Ruští úředníci do její blízkosti v lednu instalovali systém protivzdušné obrany Pancir-S1. Další byl spatřen poblíž jednoho z dalších prezidentových sídel v Novgorodské oblasti.

„Samozřejmě, všechno opět posílíme,“ uvedl mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov k bezpečnostním opatřením po útocích bezpilotních letadel.

Tak razantní nárůst výdajů nepožadoval podle MT žádný další vládní sektor. Prostředky na „údržbu vlády a nejvyšších výkonných orgánů státní moci“ vzrostly oproti prvním pěti měsícům loňského roku o deset procent, zatímco výdaje pro Státní dumu a Radu federace se nezvýšily vůbec.

Popravy a mobilizace. Prigožin na turné v Rusku kázal, jak na vítězství

Podle zákona o rozpočtu by měla ruská vláda letos vynaložit na „fungování prezidenta“ 19,1 miliardy rublů, což je o 30 procent více než o rok dříve. V roce 2024 se výdaje na prezidenta a prezidentskou administrativu zvýší o dalších 29 procent na 20 miliard rublů. A v roce 2025 až na 20,6 miliardy rublů.

„Celkem za tři roky bude Putinovo fungování stát daňové poplatníky 59,7 miliardy rublů – což je částka srovnatelná s ročním rozpočtem Kostromské a Magadanské oblasti nebo Kabardska-Balkarska,“ uvádí MT.

Zbrusu nový bunkr pro 800 lidí

Z dat ministerstva financí rovněž vychází, že Putin nařídil výstavbu nového protiatomového krytu v Ústřední klinické nemocnici v Moskvě. V zařízení pečují o vysoké ruské představitele, v minulosti se zde léčil i Putin.

Plánovaný termín dokončení bunkru je už 20. prosince, přestože smlouva na jeho výstavbu byla uzavřena teprve 24. května. Náklady na projekt se odhadují na 35 milionů rublů (deset milionů korun). Bunkr bude sloužit až 800 lidem včetně zdravotnického personálu a měl by poskytovat ochranu před radiací.

Podle MT bude mít několik vchodů, nouzový východ, nákladní výtah a komplexní ventilační systém, který je schopen čistit vzduch „od plynných zbraní hromadného ničení“, aerosolů a zplodin hoření.

Moskva chtěla pár dní před invazí stáhnout video o bunkrech, neuspěla

„Kryt by měl být vybaven pro provádění lékařských zákroků ve válečných časech,“ píše portál. Ten na jaře informoval, že Kreml nařídil inspekci a modernizaci protinukleárních krytů po celém Rusku.

Kreml veřejně přikázal některým oblastem na západě Ruska připravit se na možný konflikt na ruském území už loni v říjnu. Ministerstvo pro mimořádné situace poté uvedlo, že v Moskevské oblasti se připravují protiatomové kryty.

V jakém stavu bunkry jsou, ale není jasné. Obyvatelé některých ruských měst si stěžují, že jejich bunkry jsou nefunkční či trvale uzavřené, včetně lidí z pohraniční Belgorodské oblasti, jež se na konci května stala dějištěm ozbrojených střetů, které podle Kremlu vyvolal vpád ukrajinských „sabotážních skupin“. Podle Kyjeva do oblasti pronikli ruští partyzáni.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video