„Nechci se chlubit, ale mohu říci, že jsme začali zrychlovat výrobu dříve než západní země,“ uvedlManturov. Podle něj se objem státních obranných zakázek oproti minulému roku zdvojnásobil.
„Pokud jde o náš průmysl, u řady položek jsme zvýšili objem výroby a dodávek desetkrát až dvanáctkrát. Kvůli určitým nuancím nemohu mluvit o konkrétním rozsahu dodávek a financování, ale věřte mi, čísla jsou obrovská,“ tvrdí místopředseda vlády.
Činitel zdůrazňuje, že ruské tempo výroby zbraní předstihuje Západ. „Pokud jde o bojového ducha západních zemí, nerad bych za ně mluvil. Zatím máme náskok.“
Ukrajina pociťuje nedostatek střeliva
Slábou západní produkci už pociťuje ukrajinská armáda. Ukrajinský brigádní generál Oleksandr Tarnavskij přiznal, že vojáci se potýkají s nedostatkem munice a že některé vojenské plány se kvůli tomu změnily.
Jeden příslušník ukrajinské 148. dělostřelecké brigády, řekl listu The Washington Post, že jeho jednotka zjistila „dramatický“ rozdíl v zásobách nábojů poté, co se nedávno přesunula z jižní fronty v Záporoží na pozice na východě. Nyní střílí na nepřátelské cíle jen 10 až 20 nábojů denně, zatímco dříve používala v průměru 50 nábojů a někdy až 90.
„Pokud se situace nezmění, nebo se dokonce zhorší, nebudeme schopni je zatlačit, ale oni nás zatlačí zpět,“ upozornil. „Co se dá dělat s deseti náboji denně? To sotva stačí na to, abychom odpověděli na jejich postup. O útoku na jejich pozice ani nemluvě.“
Pro úspěšnou ukrajinskou ofenzivu musí být pomoc trojnásobná, říká expert |
Západní výrobní problémy
Podle zprávy Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) byla produkce největších světových výrobců zbraní o 3,5 procenta nižší než v roce 2021. Mnoho západních výrobců zdůrazňuje, že nedokáže uspokojit zvýšenou poptávku kvůli logistickým potížím vzniklým ještě z dob pandemie covidu-19. Potíže vyvolává i nedostatek pracovníků a zvyšující se ceny energií a materiálu.
Už v září tajemník estonského ministerstva obrany Kusti Salm uváděl, že Rusko vyrábí ještě víc munice než před válkou a že jejich produkce je sedmkrát větší než ta západní. „Rusové těží z toho, že vyrábějí levněji, byť na úkor kvality a bezpečnosti,“ podotkl Salm.
Zatímco výroba dělostřeleckého náboje ráže 155 mm stojí západní země 5 tisíc až 6 tisíc dolarů (114 tisíc až 136 tisíc korun), výroba srovnatelného dělostřeleckého granátu ráže 152 mm stojí Rusko v přepočtu asi 600 dolarů (13 tisíc korun), vysvětlil tajemník.
Ukrajina může do léta padnout. Západ už kreslí černé scénáře války |
Podle pozorovatelů se Rusům daří obcházet sankce a nakupovat přes třetí strany západní vybavení potřebné pro jejich obranný průmysl. Pomohly mu též vojenské dodávky ze Severní Koreje.
Pozorovatelé však také zmiňují, že Rusko na rozdíl od západních zemí sice přešlo na vojenskou ekonomiku, ale jeho hospodářství nemůže v zbrojních závodech dlouhodobě konkurovat kombinované ekonomice Západu, ani jen samotným USA. Jen v tomto roce nominální hrubý domácí produkt Spojených států činil 27 bilionů dolarů podle údajů Mezinárodního měnového fondu, v případě Ruska jsou to v přepočtu dva biliony dolarů, podotýká agentura Reuters.
„Další otázkou je, jak dlouho bude tento závod trvat,“ připouští Manturov. Dodal, že plán vyzbrojování na období 2025-2034 by měl být schválen příští rok. „Musíme jak doplnit zásoby, tak udržet danou míru produkce.“
