Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Cílem speciální vojenské operace byla denacifikace, ale z Ukrajiny jsme udělali národ známý po celém světě. Jsou jako Řekové nebo Římané v časech prosperity. Co se týče ‚demilitarizace‘; pokud měli na začátku speciální operace 500 tanků, teď jich mají pět tisíc. Pokud tehdy umělo bojovat 20 000 vojáků, teď jich je 400 000. Jak jsme ji demilitarizovali?“ ptá se Prigožin v rozhovoru.
Takzvanou denacifikaci a demilitarizaci si jako jedny z cílů „speciální vojenské operace“ vytyčil ruský prezident Vladimir Putin, který před více než rokem vydal rozkaz ke vpádu ruských vojsk do sousední země. Ukrajina i Západ to odmítají jako záminky k získání ukrajinského území.
„Miluji svou vlast, poslouchám Putina,“ řekl ve více než hodinovém rozhovoru Prigožin, hned jedním dechem ale zkritizoval ministerstvo obrany, s nímž vede už dlouhé měsíce mocenské spory a často mu vytýká chyby ohledně válečného tažení. „Hlavním problémem je (ruský ministr obrany Sergej) Šojgu a (náčelník ruského generálního štábu Valerij) Gerasimov,“ dodává v rozhovoru Prigožin.
Rusko podle Prigožina musí vyhlásit stanné právo, novou vlnu mobilizace a zásadně navýšit výrobu munice, jinak hrozí jeho zánik. „Musíme si přestat užívat, budovat nové silnice, novou infrastrukturu a pracovat jen na válce,“ dodal. Rusko podle něj musí několik let žít jako Severní Korea, zavřít všechny hranice a přestat bláznit. „Musíme vzít všechny chlapce ze zahraničí a tvrdě pracovat,“ dodal Prigožin.
Nacisté na Ukrajině nejsou, s NATO nebojujeme, překvapil Prigožin |
„Myslím si, že Ukrajina má jednu z nejsilnějších armád (na světě). Mají vysokou úroveň organizace, výcviku, zpravodajství, mají nejrůznější zbraně. Fungují stejně úspěšně s jakýmikoliv systémy, s těmi sovětskými i těmi z NATO,“ upozornil. Předtím nicméně vychválil svou vlastní žoldnéřskou skupinu, která je podle něj nejlepší armádou na světě.
Wagnerova armáda je ruská žoldnéřská organizace, která nejprve v roce 2014 bojovala na Ukrajině a od té doby působila i v Sýrii, Iráku a v řadě zemí afrického kontinentu. Posledních několik měsíců Wagnerovci bojovali zejména o východoukrajinský Bachmut, přičemž Prigožin v této souvislosti několikrát nařkl ruské ministerstvo obrany, že mu neposílá dostatek munice a dalšího nutného vybavení.
Prigožin několikrát verboval do řad své skupiny ruské vězně, kterým slíbil výměnou za několik měsíců na frontě svobodu. V rozhovoru prohlásil, že jich celkem vybral na 50 000, přičemž zhruba 20 procent z nich zahynulo.
Rozhovor s Prigožinem vedl Konstantin Dolgov, podle ruskojazyčného portálu BBC politický stratég a někdejší proruský aktivista z Charkova. Po roce 2014 se přestěhoval do Ruska, kde nyní pracuje pro Sergeje Kirijenka, zástupce šéfa Putinovy kanceláře.
