„Za okolností, kdy ruské ozbrojené síly (...) provádějí protiteroristické a jiné operace mimo území Ruské federace, především speciální vojenskou operaci na území Doněcké lidové republiky, Luhanské lidové republiky a Ukrajiny, vzniká krátkodobá zvýšená potřeba oprav zbraní a vojenské techniky a zajištění logistických prostředků,“ citovala agentura TASS z důvodové zprávy k novely zákona o obraně. Bude ji nyní projednávat Státní duma – dolní komora ruského parlamentu.
V případě schválení normy bude vláda oprávněna upravit podmínky práce přesčas, v noci či o víkendech a svátcích, jakož i délku placené roční dovolené. Bude také moci „aktivizovat mobilizační kapacity“ v hospodářství či používat prostředky ze státních rezerv. Podle deníku Kommersant by firmy měly zakázáno odmítnout uzavírat smlouvy se státem na dodávky zboží a služeb.
„Zákazník – ministerstvo obrany, Federální bezpečnostní služba, ministerstvo pro mimořádné situace a Ruská garda – mohou v průběhu měnit podmínky smlouvy: zvýšit objem zboží, změnit cenu,“ upozornila ruská mutace zpravodajství BBC. Opatření nebude mít podle tvrzení ruské vlády pro podnikatele žádné „sociálně-ekonomické a finanční důsledky“.
Za speciální vojenskou operaci Moskva oficiálně označuje invazi na Ukrajinu, kterou odůvodňuje nutností chránit ruskojazyčné obyvatelstvo ve dvou separatistických „lidových republikách“ na východě Ukrajiny.
Rusko čelí i v důsledku války migrační krizi, tedy v tom smyslu, že ho lidé spíš opouštějí. To se projevuje i na poklesu počtu práceschopných obyvatel. Podle ruského statistického úřadu v prvním čtvrtletí 2022 ze země emigrovalo o 51 tisíc lidí více, než se jich naopak přistěhovalo. To je poprvé za nejméně osm let.
Deník The Moscow Times koncem loňského roku napsal, že za dvě desítky let vlády Vladimira Putina opustilo zemi pět milionů Rusů, zejména těch mladých a vzdělaných. Podle ruských statistik z roku 2016 odešlo do zahraničí od roku 1989 na 18 milionů Rusů.
