„Pokračující zhoršování situace, dlouhodobý výpadek dodávek elektřiny z vnějšího zdroje nás nutí nasadit záložní dieselové generátory, ale udržovat zásoby nafty během války je velmi obtížné,“ dodal Korikov pro server CNN. Udržování dieselových generátorů dlouhodobě v chodu by v době války nebylo udržitelné.
Dieselové generátory fungují jako záložní zdroje pro chlazení paliva a zachování provozu, ale jejich dlouhodobé používání má svá úskalí a je nebezpečné.
„Otázka spolehlivosti by mohla být problém... Protože v současné situaci by se mohlo stát, že by pracovaly dlouhodobě, ale přitom mají omezenou kapacitu,“ vysvětlil šéf společnosti Energoatom Petro Kotin.
Ukrajinci zastavení provozu zvažují navzdory tomu, že elektrárnu kontrolují ruští vojáci.
„Denně jsou potřeba čtyři obrovské nádrže s naftou,“ vysvětluje Korikov. „Můžeme se ocitnout v situaci, kdy nebudeme mít naftu a to může vést k havárii, poškození aktivní zóny reaktorů nebo uvolnění radioaktivních produktů do životního prostředí. To by mělo vliv nejen přímo na území Ukrajiny, ale zasáhlo by to i okolní státy.“
V současné době elektrárna „vyrábí elektřinu a dodává ji pro vlastní potřebu“ prostřednictvím výjimečného stavu, který se nazývá ostrovní provoz, kdy elektrárna — ačkoli je odpojena od elektrické sítě — využívá vlastní energii k napájení chladicích systémů, tvrdí Korikov.
MAAE varuje před katastrofou
„Hrajeme si s ohněm a mohlo by se stát něco opravdu velmi katastrofického,“ řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Minulý týden se spolu s dalšími odborníky ze své organizace do Záporožské jaderné elektrárny osobně vydal, aby zhodnotil tamní situaci.
Hrozí katastrofa, řekl o Záporoží šéf MAAE. Lavrov chce vysvětlení |
Následná zpráva konstatovala, že inspekce MAAE zaznamenala škody v blízkosti reaktorových budov i poškozenou infrastrukturu. Dále uvedla, že její inspektoři v elektrárně potvrdili přítomnost ruských vojáků a vojenských vozidel a vybavení.
Lavrov agentuře Interfax řekl, že Moskva požaduje další informace o zjištěních MAAE a odeslala příslušnou žádost. „Je potřeba dalších vysvětlení, protože ve zprávě je řada otázek. Nebudu je teď vyjmenovávat, ale požádali jsme o objasnění generálního ředitele MAAE,“ řekl Lavrov.
Ruský prezident Vladimir Putin pak ve Vladivostoku zopakoval ruská obvinění, že Ukrajina záporožskou elektrárnu ostřeluje, a ohrožuje tím jadernou bezpečnost Evropy. Tvrdil také, že Rusko v jejím areálu nemá žádný vojenský materiál.
Agentura vyzvala k ukončení bojů v areálu jihoukrajinského zařízení a v jeho okolí. „Nyní je potřeba, abychom se bezodkladně dohodli na vytvoření ochranného štítu nebo bubliny kolem zařízení,“ sdělil Grossi v rozhovoru s americkou stanicí CNN. K vytvoření demilitarizované zóny kolem elektrárny vyzval na zasedání Rady bezpečnosti OSN také generální tajemník António Guterres.
Škody jsou i blízko reaktorů, říká zpráva MAAE ze Záporoží. Žádá ukončení bojů |
Návrh ale v minulosti opakovaně odmítla Moskva, která tvrdí, že na elektrárnu útočí ukrajinské síly. Také v úterý se proti myšlence vytvoření demilitarizované zóny postavil ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. „Ukrajinci by okamžitě vtrhli dovnitř a všechno zničili. My elektrárnu chráníme,“ řekl podle agentury AP novinářům tento ruský diplomat.
Německý velvyslanec při OSN Thomas Zahneisen naopak na zasedání Rady bezpečnosti připsal zodpovědnost za nebezpečnou situaci v elektrárně Rusku. „To Rusko elektrárnu militarizovalo. To Rusko tam rozmístilo (armádní) vybavení a vojáky,“ citovala německého velvyslance agentura DPA.
Kyjev i Moskva se vzájemně obviňují z ostřelování areálu elektrárny a z útoků v jeho blízkosti. Obě strany zároveň odmítají, že by na zařízení útočily.
