Protesty v srpnu 1968 v Šumperku.

Protesty v srpnu 1968 v Šumperku. | foto: Archív Vlastivědného muzea Šumperk

Byli s námi Němci a Poláci, ale za okupanty jsme jen my, stěžují si v Rusku

  • 783
Invaze do Československa 21. srpna 1968 se zúčastnila vojska zemí Varšavské smlouvy, tedy i Němci nebo Poláci, ale za okupanty jsou považováni jen Rusové, stěžuje si u příležitosti 55. výročí petrohradský web 47news. Ten vpád vyzdvihuje jako případ skvěle provedené vojenské akce.

„Všechny ploty a cesty jsou pokryty provokativními hesly: ‚Okupanti, jděte domů‘. I když já osobně si nevzpomínám na případ, kdy by sovětský voják udělal Čechům něco zlého,“ cituje web jednoho z přímých účastníků invaze, střelce Valerije Luneva z 31. gardy Samostatného tankového praporu.

„Nejprve se někdo snažil udělat jakési barikády z aut. Ale Němci se nenechali vyvést z míry a prostě je přejeli tanky, aniž by se otočili. A ani Poláci se nevzdali. Ale Češi na ně nic neházeli, a tím spíš ani nestříleli“.

Autor článku „Předchůdce Z. Do Prahy jsme jeli s Poláky a Němci a jen my jsme zůstali okupanty“ Igor Šušarin si stěžuje, že i když Československo obsadilo 24 divizí pěti zemí Varšavské smlouvy (Sovětského svazu, Německé demokratické republiky, Maďarska, Polska a Bulharska), Češi a Slováci viní z invaze jen Rusy a „vůči ostatním zemím nebyly vzneseny žádné nároky“. Písmeno Z je ruským symbolem pro válku na Ukrajině, Šušarin tedy obě operace porovnává.

KVÍZ: Co víte o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968?

Šušarin s odvoláním na účastníky invaze v roce 1968 vykresluje Němce a Poláky jako někoho, kdo se k Čechoslovákům choval ještě hruběji než Sověti. „Zpočátku se střílet nesmělo, ale po rázných akcích vojáků Národní lidové armády (NPA) z NDR, jsme k tomu dostali povolení. A polská armáda také tvrdě zakročila proti provokatérům,“ uvádí slova vojína spojovacího pluku Ivana Kirillova.

„Rozsah strategické operace Dunaj je ohromující. Říká se, že (nejen) na ruských vojenských akademiích ji studují jako příklad jasné organizace a vedení rozsáhlé vojenské operace. Odhad: asi 30 tankových a motostřeleckých divizí SSSR a jeho spojenců v rámci Varšavské smlouvy obsadilo zemi v samém středu Evropy za pouhých 36 hodin,“ vyzdvihuje autor invazi.

Nepřijatelné, reaguje Česko. Rusko kritizovalo, že si invazi připomínáme

„Byla přijata všechna možná opatření, aby se zabránilo krveprolití na obou stranách“ píše Šušarin o sovětském vpádu. Jako příklad toho, že Sověti se snažili vůči Čechoslovákům postupovat co nejmírněji, zmiňuje údajný čin tanku 1. gardové tankové armády, který raději sjel ze svahu, než aby srazil děti na horské cestě.

Moskva v předvečer akce dala do Prahy echo o příchodu vojsk a varovala ji, ať nepodniká žádný odpor. Československá armáda proto zaujala neutrální postavení a proti invazním vojskům nezasáhla, uvádí Šušarin, s tím, že „téměř jediným vážnějším centrem odporu byla česká metropole, kde (vojáci Varšavské smlouvy) dokonce museli vzít útokem místní rozhlas“.

VIDEO: Srpen 68? Vpád nacistů či Mnichov, hádali mladí. Věděla jen třetina

Zmiňuje zároveň „podvratné akce“ a odpor obyvatel Prahy, převážně mladých lidí, kteří stavěli barikády, házeli na vojáky kameny a klacky, odstraňovali panely s názvy ulic a čísel domů, vyvěšovali protisovětské letáky a i prováděli ozbrojené útoky na vojáky či sovětské pomníky.

„Poslední moment je příznačný,“ píše Šušarin. Sověti kalkulovali s představu vděčnosti Čechoslováků vůči svým „osvoboditelům“ od nacistů během druhé světové války, to se však nenaplnilo.

Srpen 1968 dodnes traumatizuje, Rusko se nijak nezměnilo, řekl prezident Pavel

Autor připouští, že i když proti invazním vojskům obyvatelé země nepodnikli větší vojenské akce, přesto tvrdí, že „na následky bojových akcí“ zemřelo 11 sovětských vojáků, 87 jich bylo zraněno a dalších 85 zemřelo při nehodách. „Zraněno bylo také 345 občanů Československa. Po mnoho let byly tyto údaje utajovány jak v SSSR, tak v Československu,“ uvádí Šušarin.

Nezmiňuje přitom mrtvé mezi Čechoslováky, jichž bylo 137. Jen těžce zraněných československých civilistů bylo přes 500. A sovětských obětí dopravních nehod, vzájemných přestřelek, neopatrné manipulace se zbraní a sebevražd byla téměř stovka.

23. srpna 2015

Pražské jaro jako infekce

Šušarin.v článku nevysvětluje, co k invazi vedlo. Ve svém dřívějším příspěvku popisuje však Pražské jaro jako československý pokus o demokratizaci režimu a zavedení „socialismu s lidskou tváří“, což označil za „nákazu“, kterou se sovětské vedení rozhodlo odstranit. „Místní tisk, který získal svobodu, nejenže přestal vydávat pozitivní publikace o Sovětském svazu, ale začal také volat po oddělení od SSSR a navázání užších vazeb se Západem.“

Za rok 1968 byste měli být vděční, zabránili jsme puči, píší v Rusku

„Připomíná vám to něco?“ táže se Šušarin čtenářů v jasné narážce na Kyjev. Rusové ospravedlňují invazi na Ukrajinu jako obrannou snahu zabránit Kyjevu se stát součástí vojenské aliance NATO. Moskva bez důkazů viní Západ, že se snaží z Ukrajiny vytvořit nástroj pro „zničení Ruska“.

Ruské noviny opakovaně přejímají sovětský pohled na události z roku 1968, podle nichž vojska Varšavské smlouvy zabránila pokusu Západu o státní převrat. Například v roce 2017 během oficiálního návštěvy tehdejšího českého prezidenta Miloše Zemana v Rusku web ruské armádní televize Zvezda zdůraznil, že Československo by mělo být Sovětskému svazu vděčno za rok 1968. Česká delegace v čele s exprezidentem se vůči tomuto výkladu ohradila.

Současný ruský prezident Vladimir Putin v roce 2006 uvedl, že Rusko za invazi nese morální zodpovědnost“, událost popsal jako „tragédii“. Jeho předchůdce v úřadu Boris Jelcin označil invazi za akt agrese.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video