Jako první reagoval Hrad. „Vyjádření je absolutně nepřiměřené a nepřijatelné. Okupaci v roce 1968 a její nevinné oběti je nutno si připomínat, nikoliv na obé zapomenout. Fakt, že pan prezident příslušný zákon 13. prosince podepsal, je jasným a principiálním stanoviskem,“ sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček agentuře ČTK.
Podle Babiše z ANO Rusové českému národu ukradli 21 let svobodného života, což je nutné si připomínat. Národ má podle něj z ruské invaze dodnes trauma.
Na kritiku ruské diplomacie zareagoval rovněž šéf ministerstva zahraničí Tomáš Petříček. Podle něj byl 21. srpen 1968 národní tragédií a je legitimní připomínat si oběti. Česko-ruské vztahy podle něj kalí snaha rok 1968 relativizovat.
„Necitlivé a arogantní“
Proti ruské kritice se na Twitteru ohradil i hlavní předkladatel zákona Jiří Mihola (KDU-ČSL). „Když Rusku vadí zavedení 21. srpna jako významného dne, je to nejlepší doklad toho, jak to bylo potřebné. Vzdali jsme tím hold obětem invaze a následné okupace a řekli jasné ne překrucování a dezinterpretaci našich moderních dějin,“ uvedl poslanec.
„Vyjádření ruského ministerstva zahraničí je nepřijatelné, necitlivé a arogantní vůči obětem okupace. Rusko nejen tímto krokem vědomě vytváří tlak na Českou republiku a zhoršuje vzájemné vztahy,“ řekl pro iDNES.cz šéf ODS Petr Fiala.
„Vzhledem k tomu, co se v roce 1968 stalo, bych od ruské strany očekával více pokory. Jestli něco nepřispívá ke spolupráci mezi oběma státy, tak je to snaha o přepisování dějin,“ uvedl předseda ČSSD Jan Hamáček.
„Dobré spolupráci mezi oběma státy především neprospívá, když jedna ze stran strká nos, kam nemá. Popírání historie je ruská oblíbená disciplína,“ okomentoval postup ruské diplomaci šéf STAN Vít Rakušan.
Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové ukazuje podrážděná reakce Ruska na to, že uznání 21. srpna významným dnem je dobrý krok. „Rusko se opět nepřijatelným způsobem pokouší vměšovat do našich vnitřních záležitostí a relativizovat dějiny. 21. srpen 1968 nebyl ničím jiným než invazí a následné víc než dvě desetiletí nebyly ničím jiným než okupací,“ doplnila.
„Okupace Sovětskou armádou v roce 1968 byla agresí a porušením mezinárodní práva. Česká republika má svrchované právo uctít si oběti této agrese a nikdo nemá právo to jakkoliv negativně komentovat, neboť to byli naši občané,“ uvedl šéf SPD Tomio Okamura.
Podle šéfa KDU-ČSL by Rusko mělo raději mlčet. „Toto vyjádření je jasným důkazem ruské zahraniční politiky a snahy přepisovat historii. Srpen 68 byla okupace a jasný útok na nezávislý stát. Rusko by mělo mlčet nebo lépe se omluvit obětem jejich agrese. ČR je suverénní stát a nikdo nám nebude diktovat koho z obětí můžeme a koho ne uctít,“ řekl.
„Neochota otočit stránku dějin“
Proti rozhodnutí českých zákonodárců zanést na seznam významných dnů České republiky Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy se ve středu ohradila ruská diplomacie.
„Snaha Prahy znovu se vracet k událostem starým půl století s cílem zapojit je do současného politického kontextu, neochota otočit tuto stránku dějin, která kalí ovzduší rusko-českých vztahů, sotva napomůže úspěšnému průběhu dvoustranné spolupráce,“ uvedla ruská diplomacie. Na stránce ministerstva je materiál označen jako komentář tiskového oddělení úřadu. Přijetí zákona komentář označil za „velké rozčarování“.
To, že si bude Česko 21. srpen připomínat jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy, schválil Senát 4. prosince v rámci novely o státních svátcích.
Novelu, kterou předložilo devět desítek poslanců ze všech klubů kromě KSČM, prezident Miloš Zeman podepsal, jak 13. prosince oznámil prezidentův mluvčí. Česko tak nově bude mít v kalendáři 15 významných dnů.
Sněmovní projednávání poznamenal výrok komunistického poslance Stanislava Grospiče, podle něhož obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací a že lidé, kteří v důsledku invaze zahynuli, byli většinou oběti dopravních nehod. Grospičova slova vyvolala vlnu kritiky a odsouzení, poslanec se za ně veřejně omluvil až po několika dnech.
Chladnější vztahy?
Česko-ruské vztahy letos negativně ovlivnilo hned několik událostí. V červnu vyvolal v Česku pobouření návrh ruských poslanců, aby účastníci vojenské invaze do bývalého Československa v srpnu 1968 získali status válečných veteránů. Prezident Miloš Zeman si kvůli tomu předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského.
V září vyvolal spory návrh Prahy 6 na odstranění pomníku sovětského maršála Ivana Koněva, ruský ministr kultury Vladimir Medinskij kvůli tomu přirovnal starostu městské části Ondřeje Koláře (TOP 09) k nacistickým pohlavárům.
Naposledy se starosta městské části Praha-Řeporyje Pavel Novotný (ODS) dostal do sporu s ruskou ambasádou kvůli záměru zřídit v městské části pomník vlasovcům, kteří v květnu 1945 padli při osvobozování Prahy v květnu 1945 a předtím stáli na straně nacistického Německa. Výstavbu pietního místa schválili schválili zastupitelé na začátku prosince.
Rusko minulý měsíc také zařadilo českou humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. V listopadu musel také ministr zemědělství Miroslav Toman předčasně ukončit pětidenní misi v Rusku. Tamní úřady neumožnily delegaci přelet z Moskvy do Kazaně.
Podle Andreje Kolesnikova, ruského opozičního novináře a analytika think tanku Carnegie Moscow Center, jsou tohle signály toho, že Rusko začíná řadit Česko do „osy zla“, kam spadají pobaltské státy, Polsko, Gruzie, Ukrajina a USA.
