Reportér s kameramanem vyrazili na pražský Anděl s pro starší generaci banální otázkou: „Co se stalo v noci na 21. srpna 1968 v tehdejším Československu?“ Mladé respondenty však dotaz častokrát zaskočil, se správnou odpovědí přišlo bez váhání jen šest z 19 oslovených.
Někteří rovnou přiznali, že o tomto datu nic nevědí. „Ty jo, to nevím, já už dějepis nějakou dobu nemám,“ líčila například mladá slečna. „To jste si nevybrali tu pravou, vím, že něco bylo, ale nevzpomenu si,“ přiznala další.
Jiní to zase zkoušeli jako ve škole. „Nebyla to mnichovská dohoda?“ tipoval mladý muž událost taktéž s osmičkou na konci data, ale o třicet let dříve. Po nápovědě, že šlo o invazi cizích vojsk, pak nejprve zmínil nacisty, ale následně se alespoň rychle opravil na Rusy.
Rekonstrukce okupace: unikátní dokument o srpnové invazi 1968 zdarma |
„To jsme ve škole ještě nebrali“
Jednu z příčin, proč mladí lidé často odpověď neznají, můžeme hledat ve školních lavicích. Učitelé s výukou moderních dějin často končí po druhé světové válce či nástupem komunistů k moci v únoru 1948. Pokud už s výukou pokračují až do sametové revoluce, věnují jí oproti jiným obdobím (například pravěku či starověku) jen mizivou časovou dotaci.
To ostatně potvrdila i řada respondentů v ulicích. „Dvacáté století? To jsme ještě nebrali,“ řekl iDNES.cz v ulicích žák, který po prázdninách nastoupí do deváté třídy základní školy.
OBRAZEM: Tanky, barikády a lidový humor. Srovnejte stejná místa po 50 letech |
Vstup armád států Varšavské smlouvy na území Československa před půlnocí 20. srpna 1968 byl jen jednou částí plánu na potlačení reformního pražského jara. Druhou částí mělo být ovládnutí orgánů státní moci konzervativními silami. Tato fáze se okupantům sice poněkud zkomplikovala a nepodařilo se jim vytvořit dělnicko-rolnickou vládu jako v roce 1956 v Maďarsku, nakonec si ale své prosadili.
Věděli jste sami z hlavy, co se stalo v noci z 20. na 21. srpna 1968?
Potlačení demokratizačního procesu vyvolalo v Československu, podobně jako komunistický puč v únoru 1948, obrovskou vlnu emigrace. Zastavilo ji až uzavření hranic v roce 1969. Do čela KSČ se v dubnu 1969 dostal Gustáv Husák, který se stal přední osobností normalizace. Tu provázelo porušování lidských práv, potírání svobodných názorů a politické represe.
V rámci stranických čistek bylo vyloučeno z KSČ přes 300 tisíc členů, převážně z řad inteligence. Mnoho lidí bylo propuštěno ze zaměstnání nebo přeřazeno na podřadnou práci. Toto období v Československu ukončil až listopad 1989.
