Středa 11. prosince 2019, svátek má Dana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 11. prosince 2019 Dana

Domy se potápějí, mamuti vylézají. Věčně zmrzlá Sibiř rychle taje

  20:29aktualizováno  20:29
Nezměrné Jakutsko na Sibiři je jedním z nejchladnějších obydlených koutů naší planety. Tamější poměry v posledních letech dramaticky mění klimatická změna. Věčně zmrzlá půda taje, domy se na rozmáčené půdě propadají a migrační trasy sobů se mění, píše americký deník The New York Times.

Hledači mamutích ostatků v sibiřském Jakutsku | foto: Amos Chapple (Radio Free Europe / Radio Liberty)

„Všechno se mění a lidé se snaží přizpůsobit,“ řekl reportérovi amerického deníku farmář Afanasij Kudrin z vesnice Nalimsk ležící za polárním kruhem. „Je  potřeba, aby  se zima vrátila, ale je stále tepleji a tepleji,“ posteskl si  třiašedesátiletý muž.

Fotogalerie

Ví, o čem mluví. Arktida se otepluje dvakrát rychleji než zbytek naší planety a to platí i pro Jakutsko, region na severovýchodě Ruska přezdívaný Království zimy. Je to obrovská oblast: Jakutsko zabírá dvacet procent rozlohy Ruska a pokud by bylo samostatné, bylo by osmým největším státem na světě.

Globální oteplování však zaběhlé pořádky rychle mění. Kvůli teplejším zimám a delším létům postupně roztává permafrost, který pokrývá 90 procent Jakutska. Místní téměř každé jaro čelí katastrofickým záplavám. Jejich domy se na podmáčené půdě hroutí, stoupající hladina vody vyplavuje mrtvoly z vesnických hřbitovů a ničí už tak vzácné a těžko sjízdné cesty.

„Lidé nedokážou dohlédnout rozměr této změny a naše vláda o ní ani neuvažuje,“ komentuje pozvolné tání věčně zmrzlé půdy Aleksandr Fjodorov z Melnikovova institutu pro výzkum permafrostu v Jakutsku.

Státní instituce nemají prostředky, aby dopad klimatické změny pořádně zmapovaly. Klíčovou je například otázka, kolik metanu se uvolní z tajícího permafrostu. Metan je totiž jako skleníkový plyn daleko efektivnější než oxid uhličitý a jeho uvolňování dál urychluje proces oteplování planety (více například zde: Hrozba skrytá v permafrostu. Bublající jezera v Arktidě straší vědce).

Krajina plná bradavic

V Jakutsku, správním centru stejnojmenného regionu, průměrná roční teplota během posledních dekád poskočila z minus deseti na minus 7,5 stupně Celsia. Tající a propadající se půda poškodila v třistatisícovém městě asi tisícovku domů. Po celém regionu se objevují termokrasy, propadliny a hrboly v terénu, které při pohledu z letadla vypadají jako obří bradavice a časem promění krajinu v bažinu.

Jakutsk. Rusko

Jakutsk. Rusko

Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap

Ve vesnici Usun-Kjujol kdysi žilo 750 lidí, dnes z nich zůstává jen hrstka. Dříve rovná silnice lemovaná dřevěnými chalupami se zkroutila mezi termokrasy a už ani nepřipomíná cestu. Na rozmáčené a propadající se půdě se nedá hospodařit, stodoly a ploty se hroutí a lidé se stěhují pryč za suchou půdou, na které se ještě dá něco vypěstovat. 

Nikolaj Makarov zůstává. Jeho dům se už čtyřikrát sesul natolik, že nešlo otevřít dveře a pod podlahu prosakovala voda, takže podlahy hnily. Dvaašedesátiletý vesničan proto staví nový dům na pilířích zapuštěných pět metrů hluboko, kde je ještě zmrzlá půda.

„Je to jako kdyby tudy prošla válka. Brzo v této vesnici už nebude žádná rovná půda. Mně zbývá tak třicet, čtyřicet let života, tak snad můj nový dům tak dlouho vydrží,“ říká.

Teplejší zimy, delší léto

Klimatická změna je patrná také v Sredněkolymském okrese. V tomto odlehlém koutě Sibiře o velikosti Řecka žije jen 8 000 lidí v celkem deseti vesnicích. Dříve zde léto trvalo od prvního června do prvního září, dnes je o několik týdnů delší.

A jestliže místní pamatují časy, kdy rtuť teploměru v lednu padala k minus šedesáti, dnes naměří „jen“ minus 45. Horní vrstva půdy, která v létě roztaje a v zimě zamrzá, dnes měří asi tři metry. Dříve to bylo maximálně 90 centimetrů. Půda je kvůli tání a zvýšeným srážkám mokřejší a Jakutsko je tak téměř každý květen dějištěm katastrofálních záplav.

Sredněkolymsku loni na jaře velká voda změnila přistávací dráhu v bažinu a malé letiště, které představuje životně důležitou bránu do světa, bylo na týden uzavřeno. V nedaleké vesnici Nalimsk zažili záplavy pět let za sebou.

Oteplování se podepisuje i na místní fauně. Dříve migrující ptáci, především turpani hnědí, přilétávali pravidelně první víkend v červnu. Nyní se objevují už na prvního máje a jsou mezi nimi i husy, což je novinka. Změnily se migrační trasy sobích stád.

Mamutí kly, vlčí hlava

Místní lovci byli zvyklí uchovávat ulovené maso a ryby ve sklepeních vyhloubených ve věčně zamrzlé půdě. Na tyto „přírodní lednice“ už ale není spolehnutí, protože půda taje a maso se kazí. „Musíme maso kupovat, ale není dobré, je moc suché,“ stýská si Vasilij Okonešnikov, vesnický předák z Nalimsku. „Kupovat maso je pro nás hanba, měli bychom lovit. Ale nemáme na výběr,“ dodává.

Ve vesnici Berjozovka žijí především Evenkové. Původní obyvatelé nezměrné tajgy mezi Jenisejem a Lenou opustili kočovný způsob života až na základě vládního nařízení v roce 1954 a jejich počty se vytrvale tenčí. Berjozovka je každé jaro zaplavena, oni se však odmítají odstěhovat, protože se bojí, že přijdou o loviště ryb.

„Jeden čas nám říkali, že máme vesnice opustit, ale lidé to nechtějí. Přišli by o všechno a celá naše kultura by zmizela,“ říká představitelka místní organizace původních sibiřských národů Okťabrina Novoselcevová. 

Rozmrzající půda komplikuje lov zvěře i zemědělství, místním však nabízí i nové možnosti obživy. Už v roce 1901 zde objevili prvního mamuta, který běhal po Sibiři přibližně před deseti tisíci lety, a nyní zachovalé ostatky těchto pravěkých monster vycházejí na povrch čím dál častěji.

Vykopávání mamutů je sice ilegální, jenže Číňané jsou za jeden mamutí kel ochotni zaplatit až 16 tisíc dolarů (asi 370 tisíc korun) a to už je částka, které se těžko odolává. Lovci klů ostatně objevili zachovalou vlčí hlavu z pleistocénu, o níž nedávno informovala světová média (Zmrzlá sibiřská půda vydala poklad. Vlčí hlavu starou 40 tisíc let)

Autor:

Mohlo by vás zajímat

Střelba ve Fakultní nemocnici Ostrava

V úterý ráno útočník zastřelil v čekárně ostravské Fakultní nemocnice šest lidí a tři další zranil. Pachatel se před zásahem policie zastřelil.

Demonstrace Milion chvilek

V Praze proběhla 10. prosince demonstrace proti premiérovi z důvodu obnovení stíhání v kauze Čapí hnízdo. Andrej Babiš potvrdil, že rezignovat nehodlá.


  • Nejčtenější

Střelec v ostravské nemocnici zabil šest lidí. Policie ho našla, je po smrti

Útočník ráno zastřelil v čekárně ostravské Fakultní nemocnice šest lidí a tři další zranil. Policie po necelých čtyřech...

Výbuch plynu v Prešově má nejméně pět obětí, požár je uhašen

Na sídlišti ve slovenském Prešově v pátek těsně po poledni vybuchl plyn v jednom z paneláků. Zemřelo pět lidí, další...

Výbuch v Prešově: 8 obětí, 6 zadržených, na vině zřejmě špatná oprava plynu

Záchranáři prohledali všechna patra v prešovském paneláku zničeném výbuchem. Podle mluvčího města Prešov je celkem osm...

Šlachtův poslední úlovek. Narkobaron z gymnázia měl „e-shop“ s drogami

Celníci odhalili partu pěti mladíků z Brněnska, kteří měli „e-shop“ s drogami. Ty pětice posílala do celého světa....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zabila je máma? Příběh rodiny, který skončil záhadnou nehodou

Je to naprosto ukázkový příběh, ve kterém je vše: dennodenní hádky rodičů, ovlivňování dětí, vzájemné obviňování z...

Premium

Cítím hořkost. Bývalý šéf mordparty poprvé promluvil o svém odchodu

Nejznámější český kriminalista Josef Mareš sloužil u policie téměř třicet let, stál za objasněním řady vražd a...

Premium

Zalepili matce prsa, aby nemohla kojit. Při příbězích z Osvětimi pláče i průvodce

Lukáš Lev provází v koncentračních táborech a popisuje nacistická zvěrstva. Jeho babička si však stála za tím, že za...

Premium

Hořký čaj? Nesmysl! Pediatr v knize vyvrací mýty o domácím léčení dětí

Hradecký dětský lékař Ladislav Hanousek vydal knihu Maminko, není mi dobře, která má rodičům pomoci s léčbou i výchovou...

  • Další z rubriky

Finsko má nejmladší premiérku na světě. Vyrůstala v „duhové“ rodině

Novou předsedkyní finské vlády bude sociálnědemokratická politička Sanna Marinová, která v úřadu vystřídá dosavadního...

Na jihu Chile se zřítil armádní letoun, na palubě bylo 38 lidí

Na jihu Chile se zřítilo vojenské letadlo s 38 lidmi na palubě. Letoun mířil z města Punta Arenas na chilskou základnu...

Strůjci atentátu v petrohradském metru dostali vysoké tresty, jeden doživotí

Vojenský soud v Petrohradu v úterý odsoudil k trestům sahajícím od 19 let vězení až po doživotí 11 lidí, které shledal...

Útoky v nemocnicích jsou ve světě vzácné. Pomáhají bezpečnostní rámy

Střelba v nemocnicích bývá poměrně výjimečná. Ukazují to statistiky ze Spojených států. Díky poměrně malému procentu...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz