Na případ upozornil pracovník Švédské univerzity obrany Oscar Jonsson, který na Twitteru sdílel fotky z autobusové zastávky v Moskvě, kde je plakát vyvěšený. Nad fotkami švédských osobností je nápis „My jsme proti nacismu, ale oni ne“.
Jonsson řekl švédskému portálu The Local, že podle něj mohou plakáty být určené jako provokace pro Švédy, protože jeden z nich se nacházel v blízkosti švédské ambasády. Uživatelé sociálních sítí zmínili také možnou snahu ovlivnit veřejné mínění ruských obyvatel v podobném duchu jako u Ukrajiny, kterou je podle Kremlu třeba invazí „denacifikovat“.
Latest plot twist from Moscow "We are against nazism, but they are not" with signs of Astrid Lindgren, Ingemar Bergman, Ingvar Kamprad (IKEA). https://t.co/Sr1z5iIRQx
První výrok pochází z období druhé světové války z deníku spisovatelky Astrid Lindgrenové, autorky Dětí z Bullerbynu, Pipi dlouhé punčochy či dalších knih pro děti. V úryvku se umělkyně obává ruské invaze do Švédska, která by podle ní byla horší než ta německá.
„Raději bych celý život hlásala ‚Heil Hitler‘, než aby nás obsadili Rusové. Těžko pomyslet na něco horšího,“ napsala Lindgrenová. The Local připomněl, že spisovatelka byla zapřísáhlá odpůrkyně nacismu a v deníku rovněž psala o přeměně německého vůdce Adolfa Hitlera z „neznámého řemeslníka“ na „pachatele zkázy“.
Druhá citace je podle portálu výrazně upravená část vzpomínek filmaře Ingmara Bergmana. Popisuje, jak se v 16 letech při výměnném pobytu v Německu účastnil hitlerovského shromáždění a později dostal diktátorovu podepsanou fotku.
„Tolik energie jsem nikdy předtím neviděl. Křičel jsem jako ostatní a líbilo se mi to jako ostatním,“ poznamenal si k mítinku. Dále však v knize vyjadřuje zděšení nad obrázky z koncentračních táborů, které nejprve považoval za podvrhy. „Když jsem si přiznal pravdu, přemohla mě beznaděj a sebepohrdání,“ dodal.
Zemřel zakladatel IKEA Kamprad. Měl české kořeny i fašistickou minulost |
Poslední výrok pochází od zakladatele firmy IKEA Ingvara Kamprada, který měl ze tří vyobrazených osobností k podpoře nacismu nejblíže. „Byl jsem nacista, Hitlera jsem obdivoval,“ uváděl ve svých pamětech. Kamprad byl během druhé světové války nadšeným příznivcem švédského nacistického hnutí mládeže, později to označil za „největší chybu svého života“.
Ani v pokročilém věku se však nezřekl podpory tehdejšího švédského krajně pravicového lídra Pera Engdahla. „Byl to skvělý člověk a toho se budu držet, dokud budu živ,“ řekl Kamprad v rozhovoru v roce 2011. Zemřel v roce 2018, Bergman v roce 2007 a Lindgrenová už v roce 2002.
Now there is a publicity campaign in Moscow saying that is a country of Nazis. Are there any limits to these guys? Or are they preparing a ”denazifying” operation against as well? I think this will further solidify support for joining @NATO. https://t.co/n7RHJQRDjd
Plakátová kampaň vyvolala debatu, zda neznamená přípravy na vojenskou akci Ruska vůči Švédsku. Mezi oběma zeměmi panuje napětí kvůli válce na Ukrajině a záměru Švédska vstoupit do NATO. „Mají vůbec nějaké hranice? Nebo chystají i ‚denacifikaci‘ Švédska,“ rozhořčil se na Twitteru bývalý švédský premiér Carl Bildt.
Tamní ministerstvo zahraničí uvedlo, že o plakátech ví. „Nemáme zájem se pouštět do veřejné polemiky s ruskou organizací Naše vítězství, zodpovědnou za vylepení. Nařčení z nacismu Rusko hojně využívá vůči těm, kteří se kriticky vyjadřují k jeho činům,“ reagovalo.
Německý kancléř Olaf Scholz v úterý řekl, že Rusko porušilo zásadu, že hranice v Evropě se násilím nemění, a nelze proto vyloučit, že se o to ruská vláda pokusí i u dalších zemí. Sdělil to v přítomnosti premiérek Finska a Švédska, které nyní zvažují, zda kvůli ruské agresi nevstoupí do NATO. Pokud tak učiní, mohou se podle Scholze spolehnout na německou podporu.
