V červencovém projevu v rumunském městě Baile Tušnad (maďarsky Tusnádfürdö), kde žije početná maďarská menšina, Orbán znovu odmítl „multietnickou“ společnost. „Existuje svět, ve kterém se evropské národy mísí s těmi, kteří přicházejí z mimoevropských zemí. To je svět smíšených ras,“ řekl maďarský premiér. „Na druhé straně je tu například Karpatská kotlina, kde se spolu mísí evropské národy jako Maďaři, Rumuni či Slováci. Jsme ochotni se mísit spolu, ale nechceme být rasovými míšenci,“ dodal.
Podle šéfa rumunské Národní rady proti diskriminaci (CNCD) Csaby Asztalose se předvolání zakládá na stížnosti, kterou na Orbána podal místopředseda vládní Národně liberální strany (PNL) a současně poradce rumunského premiéra pro otázky boje proti antisemitismu a xenofobii Iulian-Alexandru Muraru.
Orbán sklízí kritiku za řeč o míšení ras, zmínil i nacistické plynové komory |
Maďarský premiér má možnost osobně vyhovět předvolání, ignorovat ho nebo se nechat zastoupit, uvedl Asztalos. Předvolání mu bylo doručeno prostřednictvím maďarského velvyslanectví v Bukurešti. Úřad uvedl, že vzhledem k imunitě, kterou požívají hlavy států a vlád v zahraničí, nemohl zasáhnout bezprostředně po Orbánově červencovém projevu. Je nicméně ze zákona povinen prošetřit každou obdrženou stížnost.
Muraru ve stížnosti poukázal na to, že maďarský premiér pronesl svůj projev během soukromého pobytu v Rumunsku, a nikoliv při výkonu oficiálních povinností. Jeho výrok o míšení ras byl podle něj „zjevnou formou diskriminace na základě rasy, národnosti a etnického původu“, která porušuje lidská a občanská práva.
Orbánův projev vyvolal minulý měsíc také napětí v rumunské vládní koalici. Část představitelů liberálů i spoluvládnoucích socialistů (PSD) tehdy kritizovala, že se koaliční strana rumunských Maďarů (UDMR) nechtěla od Orbánových výroků veřejně distancovat.
