Stavby byly oficiálně označeny za Zemědělskoprůmyslová obchodní střediska. Měly představovat jediné kontaktní místo uspokojující potravinové potřeby obyvatel Bukurešti a měly poskytovat hotová jídla. Několik staveb mělo výrazné kupole, které lidem připomínaly cirkusová šapitó.
„Lidé, především ženy po skončení práce, se zde zastaví, aby si vyzvedly nádobu s jídlem, které si pak jednoduše odnesou domů, ohřejí a sní,“ říkal o státních distribučních centrech potravin Ceaušescu. Jeden místní vzpomínal, že se centra nabízela jako způsob, jak si ušetřit práci s vařením a nakupováním a „umožnit soudružkám, aby měly čas také na děti, rodinu, vzdělání, knihu a film“.
Bazén, solárium, kino. Vila rumunského exdiktátora je magnet na turisty |
Pro rumunský stát byla hrstka gigantických potravinářských center způsobem, jak snížit náklady na distribuci potravin do tisíců jídelen na pracovištích a zvýšit kontrolu nad životy lidí, píše Rádio Svobodná Evropa.
To, co teoreticky mohlo znít lákavě „soudružkám“ přetíženým prací a péčí o děti, se v praxi rychle proměnilo v katastrofu, protože středisky prostupovaly známé socialistické strasti v podobě nedostatku potravin a nekonečných front. Ceaušescu v roce 1981, uprostřed neutuchající snahy splatit všechny zahraniční dluhy, uvalil na rumunský lid „racionální stravovací program“, který lidem omezil příjem kalorií a zavedl příděly základních potravin.
Lidé, kteří byli příliš zaneprázdnění na to, aby ráno stáli ve frontách na jídlo, dorazili odpoledne do jeskynních distribučních center potravin, která však v tu dobu měla téměř prázdné pulty. Pojem „hladový cirkus“ se brzy stal de facto názvem středisek.
Ceaušescu věřil, že ho národ miluje, říká syn popraveného rumunského diktátora |
Po krvavém svržení Ceaušeskova režimu v roce 1989 byla výstavba „hladových cirkusů“ opuštěna a byly dokončeny pouze dvě stavby. Areály zůstaly opuštěné, dokud zahraniční investoři nezaznamenali jejich potenciál uprostřed ekonomického zmatku v Rumunsku 90. let.
V roce 1999 byl znovu otevřen bývalý „hladový cirkus“ jako Bucharest Mall, první nákupní středisko v Rumunsku. Budova z komunistické éry posloužila jako jeho stavební jádro, ale byla masivně přestavěna. Zachovala si však skleněnou kupoli jako architektonický středobod.
Následovalo několik dalších nákupních center, další „hladové cirkusy“ pak byly zničeny. Budova na bukurešťském předměstí Pantelimon se přeměnila v trh s levným oblečením z dovozu. Místo zde mají také dvě fitness centra a tělocvična bojových umění.
Jeden bývalý „hladový cirkus“ poblíž bukurešťského náměstí Sjednocení má soukromého vlastníka. Ale zůstává nedokončeným hromotlukem, obývaným pouze nerudnými hlídači, kteří čelí zvědavcům nahlížejícím dovnitř. Nemovitost se měla stát dalším nákupním střediskem, ale v minulé dekádě prý došly developerům peníze.
