SLAVNÉ FOTOGRAFIESeriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy. |
Teplý červnový vánek si pohrával se záclonou v okně pokoje 261 honosného losangelského hotelu Bel-Air, kde už přes pět hodin čekal třiatřicetiletý fotograf Bert Stern.
Co chvíli kontroloval ohlašovací tón hotelového telefonu a netrpělivě přecházel po tlustém koberci luxusního apartmá sem a tam.
Čekal na hollywoodskou herečku Marilyn Monroe, která slíbila pózovat pro srpnové číslo časopisu Vogue. Přesně o tom snil posledních sedm let, tedy od chvíle, kdy hvězdu stříbrného plátna spatřil poprvé naživo na večírku Actors Studia v New Yorku.
"Bylo kolem ní plno mužů, ale jako by tam stála jen ona. Všechna světla mířila na ni. Snad to světlo sama vyzařovala," vzpomínal později na newyorské setkání. A teď byl tak blízko dalšímu. V hlavě se mu navíc rodil troufalý plán: nafotit bohyni filmového plátna nahou.
Po sedmé večer se konečně rozdrnčel telefon a recepční oznámil, že Monroe čeká ve foyer. Trvalo jen několik okamžiků, než Stern seběhl dolů a šestatřicetiletou herečku doprovodil do pokoje, ze kterého vytvořil provizorní fotoateliér.
SPLEŤ JMEN SLAVNÉ MMNarodila se 1. 6.1926 jako Norma Jean Mortensenová. Příjmení dostala po tehdejším muži své matky, otcovství se nikdy neprokázalo a on ho odmítal. Brzy jí matka změnila příjmení na své Bakerová. Matka trpěla duševní poruchou a často ji internovali v ústavech pro choromyslné, Norma Jean tak prošla řadou pěstounských rodin a sirotčinců. V 16 letech se vdala za syna sousedů známých své matky, aby nemusela zpět do dětského domova. Vyvdala příjmení Doughertyová. Poté, co manžel narukoval do armády, nastartovala Norma Jean kariéru modelky a herečky. Zprvu pod jménem Carole Lind. To se nelíbilo producentovi, tak rozhodli pro Marilyn Monroe. (Marylin podle broadwayské herečky 20. let Marilyn Miller a Monroe podle matčina jména za svobodna.) |
Hned si všiml její výrazně štíhlejší postavy; šest týdnů před focením podstoupila operaci žlučníku a zhubla o více než deset kilogramů. Přišla bez make-upu, vlasy ledabyle svázané šátkem, přesto sršela sexappealem a vyzařovalo z ní sebevědomí.
Vůbec nespěchám, odpověděla tehdy na otázku, kolik času si pro něj vyhradila. "Dobře, ale kolik času tedy mám?" ptal se znovu rodák z Brooklynu. "Kolik chcete...," řekla mnohoznačně Marylin přesně podle svého stylu.
Za tři dny vytvořili 2 500 snímků
Focení trvalo dvanáct hodin. Tím ale neskončilo. Herečka se do hotelu vrátila ještě druhý den a stejně tak i ten další. V ateliéru, kde spolu byli sami, nakonec vzniklo dva a půl tisíce snímků slavné hvězdy. Nejlepších, které kdy nafotila.
Takřka nenalíčená s rozpustile neupravenými prameny blonďatých vlasů, jež jí přinesly slávu, pózovala přesně tak, jak si fotograf přál.
Snažila se zrealizovat všechna jeho přání a Sternovi se skutečně podařilo zachytit její vyzrálost, dráždivost, ale i smysl pro humor a bezprostřednost lépe než do té doby komukoli jinému.
Na některých snímcích je téměř nahá, zakrytá jen průsvitným cárem látky, jinde přivřenýma očima hypnotizuje hledáček fotoaparátu ze záplavy bílého povlečení.
Na tehdejší dobu to byly přelomové snímky, psal se přece jen teprve rok 1962.
Následující dny strávil Stern v černé komoře. Vyvolal stovky snímků, z nichž podle svého úsudku vybral ty nejlepší a poslal je Marylin ke schválení. Když se mu série snímků a negativů po několika dnech vrátila zpátky, jen těžce skrýval rozčarování. "Snad i vztek," přiznal po letech.
ZÁHADNÁ SMRTSmrt MM dodnes vyvolává konspirační teorie, podle nichž nešlo o sebevraždu. Někteří věří, že se předávkovala omylem. Jiní tvrdí, že ji zabily tajné služby kvůli poměru s tehdejším americkým prezidentem JFK. |
Monroe odmítla velkou část fotek a přeškrtla je tlustým červených fixem. To nevadilo, tak to bylo u výběru a autorizací snímků běžné. Herečka ale nekompromisně a navždy zničila i řadu negativů, které podrápala jehlicí do vlasů.
Podle Sterna "jako by nepřeškrtala jen ty snímky, ale celý svůj život". A nemýlil se. Těsně před vydáním srpnového čísla časopisu, když už byl článek o hollywoodské divě hotový a snímky vybrané, redakci zmrazila nečekaná zpráva. Marilyn Monroe zemřela. Pouhých šest neděl od chvíle, kdy v hotelu Bel-Air Stern naposledy zmáčkl spoušť fotoaparátu, se Monroe předávkovala barbituráty v kombinaci se šampaňským.
Vogue okamžitě stáhl původní článek a v rychlosti nařídil napsat jiný, který vyšel po názvem The Last Sitting (volně přeloženo "Poslední pózování"). Stejné jméno nakonec získala celá série Sternových fotografií. Američan později nedbal hereččina rozhodnutí a vydal i snímky, které odmítla. Čáry červeného fixu na snímcích, poslední dotek nešťastné ženy, kterou obdivovali muži všech generací včetně prezidenta JFK, vyvolává o to silnější emoce.
BERT STERN Americký fotograf Bert Stern Pochází z newyorského Brooklynu a narodil se v říjnu 1929. O fotografii se začal zajímat v osmnácti letech, když prvně spatřil dílo módního fotografa Irvinga Penna. Nejdřív ale pracoval u Wall Street Bank, krátce po válce v roce 1947 začal fotit pro časopis Look. Pak se stal artdirektorem časopisu Mayfair. Proslul reklamními snímky a uznání si vydobil především kampaní pro vodku Smirnoff. Reklamu dělal i pro Pepsi, Volkswagen a IBM. Později pracoval jako výtvarný redaktor pro Vogue, Esquire, Look, Life, Glamour a Holiday. V sedmdesátých letech žil dva roky ve Španělsku, ale vrátil se do New Yorku. V roce 1982 vydal knihu The Last Sitting. Nedávno vytvořil obdobnou sérii snímků s herečkou Lindsay Lohanovou, která je díky svým divokým excesům a problémům s alkoholem podobně jako Marilyn častým tématem bulvárních plátků. |
