Jak hodnotíte obrysy poslední dohody mezi Evropskou unií a Ankarou? Turci požadují za zastavení běženců další tři miliardy eur.
Já jsem byla tím vyjednávacím postojem překvapená. Turecko samozřejmě hraje s vyššími kartami, jelikož má na svém území suverénně nejvyšší počet migrantů, ale na druhou stranu vyjednat z jedné miliardy tři? To se jim opravdu povedlo. Je pochopitelné, že pokud neumožníme migrantů vstup do Evropské unie, tak to bude stát velké finanční prostředky, aby se v Turecku a v jiných zemích kolem Sýrie udrželi.
PaedDr. Lucie Sládková Lucie Sládková Lucie Sládková pracuje jako vedoucí mise Organizace pro migraci (IOM) v České republice. IOM je mezivládní organizace a vznikla v roce 1951 a v roce 2016 má 162 členských států. |
Na zmíněnou dohodu se snesla kritika z různých stran. Podle některých politiků a komentátorů se nechala Evropa vydírat a lidskoprávní organizace k ní mají výhrady kvůli možnému porušování práv žadatelů o azyl. Jaký je váš postoj?
Je pravda, že takovou dohodu jsem také nečekala. Naše organizace se snaží být co nejvíce objektivní, to znamená, že vnímá i tu nemožnost pro lidi, kteří potřebují pomoc a dostat se do bezpečí. Nemyslím si, že v Turecku je pro uprchlíky vzhledem k jejich vysokým počtům úplně bezpečno.
Na druhou stranu je to tak masivní vlna, že nejdřív musíme v evropských státech nalézt mechanismus, jak se o ty lidi postarat. Podle mě je ta kritika z obou stran celkem oprávněná, ale dala bych tomu čas, protože jestli budou počty v březnu pořád tak vysoké jako v lednu a únoru, tak si národní státy musí nejprve připravit infrastrukturu.
Jaké důsledky bude mít nový plán pro uprchlíky a ekonomické migranty? Turecko a Evropa si mají podle dohody měnit ekonomické migranty z Řecka za uprchlíky z Turecka.
Tenhle systém je nešťastný, takhle to asi nemělo vůbec být a vyznít. Myslím si, že systém „kus za kus“ je pro evropskou demokracii nepřijatelný.
Uprchlická krizeSEX: Němci běžencům vysvětlují orgasmus ZDRAVOTNICTVÍ: Němci těží z přílivu syrských doktorů SOBOTKA: Syřany si můžem brát přímo z Turecka VYDÍRÁNÍ: Dohoda s Turky čelí kritice CHIOS: Běženci na Homérově ostrově CALAIS: Malým uprchlíkům hrozí znásilnění IZMIR: Reportáž z uprchlické čtvrti IBRAHIM: Evropa má brát jen Syřany a Iráčany KOMENTÁŘ: Švédská frustrace NOVÉ TRASY: Jak obejít ploty na Balkáně IDOMENI: Guvernér požaduje výjimečný stav STOCKHOLM: No-go zóna na vlastní kůži ÖRESUND: Z mostu je pomník uprchlické krize KODAŇ: „Všichni jsme rasisté“ |
Evropa by tedy podle té dohody měla přijímat především Syřany...
Samozřejmě. Co se týče Sýrie, klid tam zatím není. Víme, že v Sýrii stále dochází k flagrantnímu porušování práv obyvatelstva, včetně ozbrojených konfliktů. Evropa pořád řeší důsledky a ne příčiny. Co se týče Iráku, Afghánistánu, Pákistánu a dalších zemí, je jasné, že musí být naprosto individuální přístup, protože mezi migranty se nachází ti, kteří jdou třeba za dobrodružstvím nebo za zlepšením své osobní ekonomické situace. A to není na pořadu dne.
V Africe v současnosti probíhá pět válečných konfliktů a neumím si představit, jak bychom mohli ty lidi s klidným svědomím odmítat. Azyl je založen na individuálním přístupu a zatímco bude u Syřanů procházet, u těch ostatních bude to prokazování složité.
Je správné takto filtrovat běžence? Lidé své domovy neopouští jen kvůli válce, ale i kvůli represivním režimům a přírodním kalamitám.
Ono se to kombinuje. Bohužel nejvíc klimatická změna a nedostatek vody dopadá zrovna na ty země, odkud k nám migranti přicházejí. Správné to určitě není. Podle Ženevské konvence by právo na podání žádosti o azyl měl mít každý, kdo se cítí z nějakého důvodu pronásledován. V těchto počtech však státy Evropské unie dělají, co mohou, aby azylanty prověřili. I díky médiím je to spojené s určitým druhem nebezpečí a s bezpečnostní situací.
Kdo přijme ty syrské uprchlíky, které si Evropa s Tureckem vymění? Bude to opět především Německo, nebo se bude hledat nový mechanismus rozdělení uprchlíků mezi členské státy?
Nemyslím si, že to bude jen Německo. Avšak existuje tu i určitá psychologická bariéra, protože ti lidé neznají všechny státy Evropské unie a my neznáme je. Z toho pramení určitá stereotypizace. Oni znají jen pár států EU a z těch mezi nimi vede Německo, aniž by se zamýšleli nad tím, jestli tu jsou i jiné státy. V naší společnosti budeme muset dojít k tomu, že si na území budeme brát cizince, kteří potřebují pomoc. A to si myslím, bude muset veřejnost pochopit.
Běženci se zatím hromadí v Řecku. V jaké situaci jsou nyní Řekové?
Řecko celou dobu podceňovalo situaci a neplnilo unijní dohody o ochraně vnějších hranic. K registracím dochází až v poslední době.
Řecko s těmi hotspoty mělo začít podstatně dřív a mělo použít všechny peníze od Evropské komise, které dostaly na vybudování táborů se vším vybavením, aby se ta situace zklidnila. To, že migranti utíkají z unijního státu přes neunijní stát, tedy Makedonii, samo o sobě něco říká.
Balkánské státy v minulých dnech zpřísnily režim na svých hranicích, dál pustí jen lidi s platnými doklady a vízy. To prakticky znamená, že neprojde téměř nikdo. Je to tak?
Ano. Nemyslím si, že první věc, kterou si běženci vezmou s sebou, jsou pasy. A že by šli zároveň žádat o schengenská víza, je naprostý nesmysl. Balkánská cesta se uzavírá. Odhaduji, že příští trend bude z Řecka do Albánie a pak buď přes Chorvatsko nebo přes Itálii.
Tudíž se objeví nové migrační trasy a ten problém se pouze přelije jinam?
Ano. Přesně tak.
Evropští politici neustále mluví o společném postupu, avšak poslední vývoj ukazuje, že státy spíš jednaly samostatně. Sjednotí se Evropská unie v této krizi nebo státy nenajdou společnou řeč?
Myslím, že se určitě sjednotí. Akorát to trvá příliš dlouho. Já v tomhle Evropské unii věřím, ani nic jiného nezbývá. Buď se to rozpadne úplně, nebo najdeme společnou cestu, jak situaci řešit. Teď jsou členské státy velmi aktivní v hledání řešení, ale to mělo nastat daleko dřív.
9. března 2016 |
