Mluvčí makedonského ministerstva vnitra Natalija Spirovová podle agentury AFP posléze upřesnila, že hranice zcela uzavřené nejsou. Na makedonské území bude podle ní vpouštěno jen tolik běženců, kolik jich bude moci Makedonii opustit.
Makedonie reagovala na rozhodnutí Slovinska a Srbska. Slovinsko začalo od půlnoci uplatňovat nový režim vstupu do schengenské zóny a nebude proto přijímat migranty bez platných víz a pasů, uvedla Lublaň.
Na tyto změny ihned reagoval Bělehrad a oznámil, že zavede stejná opatření na své jižní hranici s Makedonií a Bulharskem, protože si země nemůže dovolit, aby „se stala sběrným táborem pro uprchlíky“.
Země na takzvané balkánské migrační trase - od Makedonie přes Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko až po Rakousko - začaly již v únoru uplatňovat na hranicích přísnější pravidla pro vpouštění migrantů.
To vedlo k výraznějšímu snížení počtu postupujících uprchlíků a k jejich nahromadění v Řecku. V současné době je tam na 37 000 běženců, z toho nejvíce - přes 13 000 - u hranic s Makedonií.
Na řecko-makedonské hranici to vřelo už na konci února:
Europoslanci kritizovali dohodu s Tureckem
Europoslanci ve středu na svém zasedání ve Štrasburku kritizovali předběžnou dohodu s Tureckem o vracení migrantů, která vznikla na pondělním summitu lídrů EU a Ankary. Podle levice jde o morální selhání a obchod s lidmi, rizika dohody ale vidí i pravice, podle níž přesto může jít o schůdné řešení současné migrační krize.
„Poprvé tady máme komplexní řešení... výsledek (summitu) je pozitivní,“ řekl na úvod debaty europoslanců Manfred Weber, předseda Evropské lidové strany (EPP). Zároveň však zdůraznil, že Evropská unie by si měl dát pozor, aby šlo ve vztahu s Ankarou o partnerství a nikoli o závislost.
Sliby, které se chystá osmadvacítka Turecku dát ohledně otevření nových kapitol v přístupových rozhovorech a uvolnění vízového režimu, by podle něj neměly být „bianko šekem“, ale měly by následovat po splnění předem daných podmínek.
Také šéf socialistické frakce S&D Gianni Pitella vidí rámcovou dohodu s Tureckem jako „nezbytný krok“ na cestě k řešení, podle něj ale unie nesmí sklouznout k tomu, aby s uprchlíky nakládala jako „koňský handlíř“. „Naše problémy by neměli řešit ostatní,“ řekl.
Uprchlická krizeSOBOTKA: Syřany si můžem brát přímo z Turecka VYDÍRÁNÍ: Dohoda s Turky čelí kritice CHIOS: Běženci na Homérově ostrově CALAIS: Malým uprchlíkům hrozí znásilnění IZMIR: Reportáž z uprchlické čtvrti IBRAHIM: Evropa má brát jen Syřany a Iráčany KOMENTÁŘ: Švédská frustrace NOVÉ TRASY: Jak obejít ploty na Balkáně IDOMENI: Guvernér požaduje výjimečný stav STOCKHOLM: No-go zóna na vlastní kůži ÖRESUND: Z mostu je pomník uprchlické krize KODAŇ: „Všichni jsme rasisté“ |
„Jsem skeptický a kritický. My přenecháváme řešení problému jiným,“ řekl ve svém vypjatém projevu šéf frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) Guy Verhofstadt. „Když se na tu dohodu podívám, tak to vypadá, jako kdyby Američané žádali, aby se Mexičané starali o jejich hranice... V podstatě teď předáváme klíče od bran Evropy (tureckému prezidentovi) Erdoganovi,“ dodal s tím, že Evropská unie se nesmí vzdát kontroly svých hranic a musí převzít plnou zodpovědnost.
Mnozí zákonodárci upozorňovali zejména na to, jak problematicky se chová současná turecká vláda zejména v souvislosti s potlačováním svobody médií či s postupem proti kurdské menšině.
„Turecko unii testuje,“ domnívá se šéf konzervativců z frakce ECR, Brit Syed Kamall. „Nikdy jsme nebyli společnému evropskému řešení vzdálenější,“ uvedla německá europoslankyně z levicové frakce GUE/NGL Gabriele Zimmerová, podle níž existuje značné riziko, že unie bude kvůli dosažení dohody záměrně odvracet zrak od kontroverzních činů Erdoganova autokratického režimu.
Předběžná dohoda s Tureckem říká, že Turci převezmou zpět všechny syrské migranty, kteří se od zatím ještě nedohodnutého data nelegálním způsobem dostanou na řecké ostrovy. Osmadvacítka by recipročně měla přebírat přímo z Turecka stejný počet syrských uprchlíků s nárokem na azyl.
