„Na tohle všichni čekáme, mohlo by to být řešení uprchlické krize. Doufáme, že turecká vláda bude kontrolovat přísun migrantů a EU dodrží svou část dohody,“ řekl reportérce iDNES.cz Marios Andriotis, místostarosta města Mytiléna na ostrově Lesbos.
Lidskoprávním organizacím se však plán nelíbí. Kriticky se k závěrům summitu postavila například německá humanitární organizace Pro Asyl. Vadí jí zejména navrhovaný systém vracení běženců, kteří nelegálně dopluli na řecké ostrovy, do Turecka a následné vyzvedávání Syřanů z Turecka a jejich rozdělování v EU.
„Mezi uprchlíky nejsou jen Syřané. Není možné takto štvát Syřany proti ostatním uprchlickým skupinám, jako jsou třeba Afghánci a Iráčané,“ řekl šéf organizace Günter Burkhard. Navrhovaný systém podle něj pohrdá lidmi.
Podle Amnesty International není možné, aby bylo Turecko označeno za bezpečnou zemi pro občany třetích států. „Turecko nuceně vracelo uprchlíky do Sýrie a mnoho migrantů v zemi žije v bídných podmínkách bez vhodného bydlení. Stovky tisíc dětí uprchlíků nemají přístup ke vzdělání,“ připomněla evropská ředitelka organizace Iverna McGowanová.
Evropský ředitel Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Vincent Cochetel také upozornil, že uprchlíci vrácení do Turecka by měli jen malé šance na získání azylu. Podle něj přijímá Turecko asi jen tři procenta běženců z Afghánistánu, Iráku a Íránu.
„Vracení uprchlíků, kteří v Turecku nezískají ochranu, představuje problém jak z hlediska mezinárodního, tak z hlediska evropského práva,“ řekl Cochetel ve švýcarském rádiu. S tím souhlasí i sám vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi, který nad plánem EU vracet uprchlíky do Turecka vyjádřil „hluboké znepokojení“.
Německá kancléřka Angela Merkelová s kritikou nesouhlasí. V rozhovoru s televizní a rozhlasovou stanicí SWR prohlásila, že prvořadým úkolem je předcházet umírání syrských běženců a zastavit nelegální migraci do Evropy. Merkelová řekla, že ujednání s Tureckem se týká toho, jak zastavit nelegální migraci, jak zakročit proti pašerákům lidí a jak zároveň dostát své humanitární odpovědnosti.
„Je nelidské dostávat lidi do takto nebezpečných situací. Proto bychom se měli pokusit nabídnout jim legální cesty. Německo se každopádně k této odpovědnosti hlásí,“ uvedla s tím, že v Egejském moři už se letos utopilo přes 320 běženců snažících se dostat do Evropy.
Turecko má nové požadavky
Turecký premiér Ahmet Davotuglu v pondělí na summit s evropskými státníky přinesl nové turecké požadavky. Ankara mimo jiné žádá další tři miliardy eur na pomoc syrským uprchlíkům, rychlejší zjednodušení vízové povinnosti pro Turky a otevření nových kapitol v jednání o vstupu Turecka do EU.
Turecko také navrhlo, že bude přebírat migranty z řeckých ostrovů, pokud EU za každého takto vráceného syrského občana přesídlí do unie přímo z Turecka jednoho Syřana s právem na azyl.
Uprchlická krizeCALAIS: Malým uprchlíkům hrozí znásilnění IZMIR: Reportáž z uprchlické čtvrti IBRAHIM: Evropa má brát jen Syřany a Iráčany KOMENTÁŘ: Švédská frustrace SUMMIT: Ankara si klade nové požadavky NOVÉ TRASY: Jak obejít ploty na Balkáně IDOMENI: Guvernér požaduje výjimečný stav STOCKHOLM: No-go zóna na vlastní kůži ÖRESUND: Z mostu je pomník uprchlické krize KODAŇ: „Všichni jsme rasisté“ |
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier označil závěry summitu za posun od národních snah o řešení uprchlické krize. „Nyní se ukázalo, že evropská řešení nejsou vyloučena. Naopak, míříme směrem k nim,“ řekl novinářům při návštěvě Ománu. Vyjádřil zároveň přesvědčení, že EU bude brzy v otázce běženců vystupovat jednotně.
Německá kancléřka Angela Merkelová po jednání uvedla, že Turecko je připraveno převzít zpět všechny, kdo se do Řecka dostanou nelegálně. Syřané, kteří si tuto cestu nevyberou, budou moci využít přesídlovacího evropského programu. Na něm by se podle dosavadních plánů měly unijní země podílet dobrovolně. „Tento návrh předložený tureckou stranou je průlomem, pokud se ho podaří uskutečnit,“ míní německá kancléřka.
Podrobnosti dohody mají být připraveny do březnové vrcholné schůzky představitelů unijních států.
Ďábel se skrývá v detailech
Slova o průlomu ale zpochybnil německý deník Bild. „Mnozí lidé mluví o průlomu, ale jako už mnohokrát, ďábel se skrývá v detailech,“ napsal. Upozornil, že CDU/CSU dlouhodobě odmítá zrušení víz pro Turky, které Ankara za spolupráci s EU vyžaduje, a mnoho evropských států se nechce podílet na rozdělování běženců, jež by měla unie vyzvedávat z Turecka. „Před dalším, opět rozhodujícím summitem EU, který bude příští týden, zůstává mnoho neznámých. A uprchlická krize zdaleka nekončí,“ napsal list.
Že se požadavky Turecka podaří uspokojit, zpochybňují i další němečtí komentátoři. „V současnosti lze jen těžko věřit, že bude skutečně zcela naplněno všech 72 podmínek, které Turecko na dohodu navázalo, a že by s nimi byl srozuměn Evropský parlament,“ napsal deník Süddeutsche Zeitung.
Podle něj jsou dobré důvody k tomu, že vyjednávání o vstupu Turecka do EU „jsou u ledu“. „Výsledky tohoto summitu by ale mohly znamenat začátek ožehavé, ale nevyhnutelné spolupráce s Tureckem,“ uvedl list.
„Nyní musí přijít řešení, které se bude zabývat celým problémem, včetně jeho kořenů,“ řekl šéf poslanců německé konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové Volker Kauder v televizi ARD.
Zdůraznil přitom, že Turecko je pro dlouhodobé snížení počtu přicházejících uprchlíků klíčová země a bez spolupráce s ním se nedá očekávat úspěch. „Přesto ale nelze očekávat, že splníme všechna přání Turecka,“ podotkl.
„Za sebevědomí Turecka může Merkelová“
Rakouský kancléř Werner Faymann v rozhlasové stanici Ö1 řekl, že se EU přihlásila k obsahu dohody, kterou bude třeba ještě dopracovat. Podle něj k závěrům summitu přispělo i rozhodnutí Rakouska stanovit denní limity pro počty přijímaných uprchlíků.
Uprchlická krize zblízkaRedaktorka iDNES.cz v seriálu reportáží popisuje situaci uprchlíků v Turecku a na řeckých ostrovech. |
„Bez jasného volání Rakouska by nikdy nedošlo k tak intenzivním rozhovorům ani k jednoznačnému rozhodnutí, že konec politiky, která umožňuje běžencům volně procházet přes hranice, bude znamenat i konec balkánské cesty,“ řekl.
Rakouský deník Der Standard označil dlouhý seznam požadavků Turecka za důsledek chybné politiky kancléřky Merkelové. „Zřetelně se ukázalo, jaká to byla od Merkelové chyba vsadit všechno na turecké řešení. Prezident (Recep Tayyip) Erdogan může věřit, že si může dovolit všechno. A Evropané k tomu mlčí,“ napsal deník.
Předseda německé opoziční Levice Bernd Riexinger mluvil dokonce o vydírání ze strany Turecka. „Turecko na summitu EU otevřeně slavilo svou silovou pozici. EU je kvůli své nejednotě v uprchlické otázce vydíratelná,“ řekl agentuře DPA.
Premiér Sobotka před summitem řekl, že podpoří uzavření balkánské trasy:
