V Irpini vládne stále zvláštní atmosféra. Kulturní dům, který přišel o střechu, hlídají „raněné“ sochy dělníků. Na křižovatkách jsou opuštěné bunkry a protitankové zátarasy. Těžko říct, jestli ruské, nebo ukrajinské. Za nimi shořelý obchodní dům a paneláky s dírami po tankových střelách. V centrálním parku už ale zahradníci pečlivě zarovnávají stopy po ruských obrněncích hlínou a zasévají trávníky. Ve stromech jsou stopy po kulometné palbě. Skrz některé kmeny je vidět. A vedle toho se houpou děti a maminky s kočárky odpočívají ve stínu stromů s dírami po kulkách.
Je to doslova průřez jednotlivými byty. V jednom patře stojí na okraji propasti zaprášená knihovnička, o patro výše je na stole pořád prostřeno k večeři.
