Okamžik, který zachytili fotografové světových agentur, vyvolal velký ohlas na sociálních sítích. Ze snímku se zdá, že Erdogan Bidenovi políbí ruku. Ve skutečnosti si s ním ovšem jen „ťuknul“ pěstí, jak je v době covidové mezi politiky zvykem.
Roušky sundat, nasadit a rozestupy! Summit NATO v době covidové |
Podle Bidena šlo o velmi dobré setkání, Erdogan ho označil za velice produktivní. Jednání obou politiků trvalo více než hodinu a pokračovalo se širšími delegacemi. Erdogan prohlásil, že „žádný z problémů ve vztazích mezi Tureckem a USA není nepřekonatelný“.
Kvůli přístupu Ankary k ruskému systému S-400 Američané zablokovali účast svého spojence v programu stíhaček poslední generace F-35. Podle Spojených států ruský systém tvoří hrozbu pro systémy NATO. Ankaru také pobouřilo, když Biden v dubnu uznal arménskou genocidu, které se v roce 1915 dopustili Turci. Turecko dlouhodobě odmítá, že by se tehdejší události daly označit za genocidu.
Oba politici jednali i o Afghánistánu. Turecko uvedlo, že chce nadále vést dialog s povstaleckým hnutím Tálibán. Ankara vyjádřila už dříve ochotu řídit letiště v afghánském hlavním městě Kábulu po stažení zahraničních jednotek ze země.
Erdogan v pondělí konstatoval, že Ankara nepociťuje dostatek pomoci a solidarity od ostatních členů NATO při boji proti terorismu. „Byli jsme jedinou zemí NATO, která bojovala tváří v tvář (s teroristy),“ uvedl s odkazem na turecké vojenské angažmá v Sýrii. Vedle islamistů však Turecko považuje za teroristy také kurdské milice a organizace. Některé z těchto skupin podporovaly USA v bojích proti organizaci Islámského státu.
Letiště v Kábulu budou řídit Turci. Afghánci to totiž sami nezvládnou |
Turecký prezident jednal v Bruselu s mnoha evropskými politiky, například s německou kancléřkou Angelou Merkelovou či britským premiérem Borisem Johnsonem.
Setkal se také s francouzským prezidentem Emmanuel Macronem, s nímž měl v posledních měsících rozepře kvůli zákonu, který má regulovat islámské církevní organizace ve Francii, a kvůli Macronově podpoře vydávání karikatur proroka Mohameda. Erdogan tehdy Macrona označil za duševně slabého.
Podle francouzského prezidenta se setkání neslo v přátelském duchu, omluva za výroky z minulosti ovšem nepadla. S Erdoganem se shodl, že Francie a Turecko budou usilovat o odchod zahraničních milicí a žoldáků z Libye, jak mimo jiné žádá OSN. Podle agentury AFP se jedná o zhruba 20 tisíc lidí, mezi kterými jsou i turečtí občané.
Zástupce řecké diplomacie agentuře Reuters sdělil, že řecký premiér Kyriakos Mitsotakis se s Erdoganem shodl na tom, že napětí mezi oběma zeměmi z loňského roku by se letos nemělo opakovat. Podle řeckých vládních zdrojů se oběma politikům podařilo „prorazit led“, napsal deník Kathimerini.
Mezi Tureckem a Řeckem však zůstává mnoho sporů, například o vymezení hranic námořních ekonomických zón či regulace migrace do Evropy. V loňském roce mezi Athénami a Ankarou výrazně vzrostlo napětí kvůli tureckému geologickému průzkumu zásob rop a plynu ve východním Středomoří. Řecko tvrdí, že průzkum byl nelegální, protože se uskutečnil v jeho ekonomické zóně. To však Turecko odmítá.
