„Kdo věří, že se dá uprchlická otázka vyřešit ploty, je úplně vedle,“ uvedl Faymann v televizní debatě stanice ORF. Jediným skutečným řešením problému je podle něj ukončení konfliktu v Sýrii a vznik přijímacích středisek na vnějších hranicích Evropské unie. Nyní je třeba běžencům na balkánské stezce poskytnout hlavně ubytování odolná vůči nadcházejícímu chladnému počasí.
Ministryně vnitra jeho vlády Johanna Miklová-Leitnerová přitom ve středu oznámila, že Vídeň na hranici se Slovinskem stavbu plotu plánuje. Podle Faymanna půjde ale jen o stavební opatření, které nijak neomezí příliv migrantů do země.
Plot, o kterém hovořila Miklová-Leitnerová, bude podle rakouského kancléře pouze „stavebním opatřením“, jež umožní v oblasti města Spielfeld na rakousko-slovinské hranici zavedení „lepší kontroly“. Do země díky němu nepřijde ani o uprchlíka méně, upozornil Faymann. Také Miklová-Leitnerová ve středu upozornila, že jde především o zajištění „spořádaného vstupu běženců do naší země, ne o uzavření hranic“.
Na tom, že „pro ploty není v Evropě místo“, se Faymann údajně v telefonickém rozhovoru ve středu večer shodl i s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.
Také v noci na čtvrtek přes Rakousko prošly směrem do Německa tisíce migrantů. Do oblasti bavorského Pasova dorazilo do rána přinejmenším 5000 lidí, které k německým hranicím sváží rakouské autobusy ze záchytných táborů u hranice se Slovinskem.
Ve štýrské hraniční obci Spielfeld noc strávilo opět více než 4000 migrantů, které během dneška autobusy odvezou k německé hranici. Tady ale musí běženci často několik hodin ve vlhku a chladnu čekat, neboť Německo v tuto chvíli podle agentury DPA trápí nedostatek autobusů, které by je rozvážely na ubytovny v německém vnitrozemí.
Také slovinský premiér Miro Cerar ve středu varoval, že jeho země je připravena okamžitě vybudovat plot na hranici s Chorvatskem, pokud plán EU zastavit příliv migrantů přes Balkán neuspěje.
A mezi stavitele plotů se nejnověji hlásí i slovenský premiér Robert Fico. „Pokud selžou jiné způsoby ochrany slovenské hranice, tak může dojít i na fyzické zábrany. Migrační krizi lze zvládnout jen tehdy, když budeme důsledně chránit schengenskou hranici, nedovolíme nelegální migraci a budeme důsledně oddělovat ekonomické migranty od těch, kteří potřebují pomoc,“ uvedl Fico.
Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák doplnil, že výstavba zábran by přicházela v úvahu až po té, co se by v jiných státech selhala ochrana vnější schengenské hranice. „Nemluvíme o plotu, ale o jistých naváděcích bariérách, které budou schopné odklonit migranty od nejrizikovějších míst. Bariéra znemožní volný přechod přes zelenou hranici a usměrní (migranty) tam, kde lze provést kompletní kontrolu,“ řekl Kaliňák.
Omezme rozvojovou pomoc, navrhují Sasové
Saský ministr vnitra Markus Ulbig ve čtvrtek přišel s nápadem, aby německá vláda omezila rozvojovou pomoc pro země, jež odmítají přijmout zpět své občany, kteří neúspěšně žádali v Německu o azyl.
Podle Ulbiga je obtížné velkou část běženců z Německa deportovat, protože jim země, odkud pocházejí, odmítá vydat náhradní cestovní doklady. Jen v Sasku je podle něj přes 500 lidí, jejichž repatriace se z tohoto důvodu zdržuje už několik let. „Z úředního pohledu by je bylo možné vypovědět okamžitě. Ale když nemají pasy, nemůžeme je posadit do letadla,“ řekl ministr deníku Leipziger Volkszeitung.
„Pokud ty země nebudou připravené ke spolupráci, musíme vážně mluvit o tom, zda je budeme dál podporovat. Rozvojová pomoc je tady konečně kvůli tomu, abychom těm zemím pomohli, aby tamní lidé vůbec neměli důvod utíkat,“ řekl Ulbig.
Podle saského ministra je také třeba zajistit, aby lidé, kteří budou s velkou pravděpodobností z Německa vypovězeni, do země vůbec nevstoupili. „U hranic musí vzniknout zóny, kde budou lidé registrováni a všichni, kdo nemají platný pas nebo nemají šanci získat azyl, budou zadrženi a nakonec deportováni,“ řekl Ulbig. „Považuji to za velmi praktický nástroj pro uklidnění současné situace. Proud uprchlíků musíme bezpodmínečně omezit,“ dodal.
Ulbig také doporučuje, aby se Německo snažilo odstrašit lidi od toho, aby se na cestu vůbec vydali. Podle něj je třeba v zemích, které Berlín považuje za bezpečné, informovat tamní obyvatele, že v Německu nedostanou finanční pomoc, ale pouze věcné dávky, že v zemi nebudou smět pracovat a že si budou muset hradit náklady na nucený návrat domů.
Při řešení situace běženců, kteří v Německu zůstanou, Ulbig navrhl využít k jejich ubytování nevyužívané byty v panelových sídlištích někdejší Německé demokratické republiky (NDR). Zároveň ale varoval, že nesmí vzniknout ghetta, v nichž budou žít pouze cizinci, kteří by se potom těžko integrovali do německé společnosti. „Nesmíme opakovat chyby, které se v minulosti staly při imigraci v Západním Německu,“ podotkl.
