Čtyřicetiletý Capriles dlouho v průzkumech výrazně ztrácel. V posledních týdnech se ale k němu začalo přiklánět mnoho původně nerozhodnutých voličů. Koncem září průzkum ukázal, že rozdíl mezi oběma kandidáty je půl procentního bodu, ale Capriles stále svoje šance proti Chávezovi hodnotí jako "souboj Davida s Goliášem".
Capriles nabízí větší prostor pro volné podnikání a chce vytvořit sociálně orientovanou, ale tržní ekonomiku po brazilském vzoru. Naproti tomu Chávez je velkým obdivovatelem kubánského režimu a zastává tvrdě protiamerické postoje. Voličům slibuje, že v zemi prohloubí socialismus.
Bývalý výsadkář Chávez si podle analytiků nebezpečí porážky uvědomuje a více než jindy apeluje na své příznivce, aby k volbám přišli. "Venezuela se nesmí vrátit o 20 let zpět," apeloval na své voliče Chávez, který loni podstoupil tři operace rakovinného ložiska v pánevní oblasti.
Opozice mezitím vyjádřila obavy, že Chávez v případě volebního neúspěchu odmítne odstoupit a že se pokusí udržet si moc s pomocí armády. Obě strany se také obávají, že vyhrocená předvolební atmosféra by mohla vyústit v násilnosti, které by mohly vypuknout po ohlášení volebních výsledků. Obavy zesílily kvůli incidentu z minulého týdne, kdy byli zastřeleni tři opoziční aktivisté. Objevily se přitom spekulace, že střelci jeli ve voze patřící státní ropné společnosti.
Vládce Malých Benátek
Osmapadesátiletý Chávez se do čela země dostal v prosinci 1998, šest let poté, co neuspěl jako vůdce vojenského puče. Pomocí referend v pozdějších letech odstranil ústavní omezení pro počet funkčních období a teoreticky by mohl vládnout až do smrti.
V posledních prezidentských volbách před šesti lety ho podpořilo 63 procent voličů. V posledních letech ale sílí hlasy opozice, která Cháveze obviňuje z autoritářského stylu vládnutí a z plýtvání penězi na štědré sociální programy, které financuje z ropných příjmů.
Chávezovi stoupenci před dvěma lety ztratili ústavní většinu v parlamentu a letos se opozice sjednotila na jednom kandidátovi, který by měl jeho dlouholeté vládnutí ukončit.
Chávez se nepovažuje jen za "spasitele" své země, nýbrž i za sjednotitele Latinské Ameriky. K tomu využívá i historické nevraživosti řady hispánců vůči USA, které pravidelně kritizuje a obviňuje i ze snahy ho zabít.
Od roku 2006 má země, jejíž název znamená "malé Benátky", i novou vlajku a nový státní znak, na němž dle Chávezova návrhu mimo jiné bílý kůň nově cválá doleva. Od prosince 2007 platí ve Venezuele vlastní časové pásmo (posunuté o půl hodiny zpět).
Chávez proslul i řadou kuriózních výroků. Například loni v březnu obrátil své myšlenky do vesmíru: "Vždy jsem tvrdil, že na Marsu mohla existovat civilizace. Ale možná tam dorazil kapitalismus a planetu zničil."
