Za poslední dva dny je to už druhé varování, které má dolehnout do washingtonských kuloárů. To první včera vyslovil šéf Kremlu Dmitrij Medveděv. Podle něj by mohly rozpory v otázce společné protiraketové obrany, na které se Rusko dohodlo s NATO, rozpoutat nové závody ve zbrojení.
V koordinovaném tažení proti Spojeným státům pokračoval v show Larryho Kinga na televizní stanici CNN i Vladimir Putin. "Není to naše volba. Nechceme, aby se to stalo. Ale není to z naší strany vyhrožování," řekl ruský premiér v exkluzivním rozhovoru.
"Jednoduše říkáme, že všichni očekáváme, že se tak stane, pokud se v tomto směru nedohodneme na společném úsilí," dodal. Putin v CNN dále prohlásil, že si nemyslí, že by USA ignorovaly vlastní zájmy, ale kdyby to tak bylo, "potom bychom museli nějak reagovat", včetně rozmístění nové jaderné techniky.
Rusko se hodlá bránit jadernými zbraněmi
Bez nové odzbrojovací smlouvy se Rusko podle něj bude muset vyzbrojit proti "novým hrozbám", které představují americké plány na protiraketový štít v Evropě. Pro případné vyzbrojování by podle něj přicházely v úvahu nové úderné síly včetně raket a nové jaderné techniky.
MEDVEDĚV HROZIL ZÁVODY VE ZBROJENÍHrozily by pokud, budou neshody o raketovém štítu |
"Bylo nám řečeno, že to uděláte v zájmu zajištění obrany proti, řekněme, íránské jaderné hrozbě. Ale taková hrozba, aspoň prozatím, neexistuje," podotkl Putin v rozhovoru a dodal, že Rusko bude muset hájit svou vlastní bezpečnost a vzdorovat nebezpečí u svých hranic.
Barack Obama podepsal odzbrojovací smlouvu START se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem v dubnu na Pražském hradě. Obě země se v ní zavázaly, že sníží počet rozmístěných jaderných hlavic zhruba o třetinu na maximální počet 1550. Smlouvu teď musí schválit parlamenty obou zemí.
Ruský premiér Vladimir Putin odpovídá v pořadu Larryho Kinga.
V Rusku se o výsledcích hlasování nepochybuje, ale Moskva se schválením přesto takticky vyčkává. Smlouvu počátkem července doporučily k ratifikaci dva výbory Státní dumy, ale s dalšími kroky se čeká právě na vývoj v americkém Senátu.
Schvalování smlouvy drhne v americkém Kongresu
Tady je situace složitější. Šéf Bílého domu sice označil ratifikaci smlouvy START jako prioritu s tím, že je klíčová pro národní bezpečnost i americko-ruské vztahy. Jenže smlouvu musí ještě schválit dvě třetiny amerického Senátu.
Šéf Bílého domu se proto pokouší dohodu protlačit horní komorou ještě letos, tedy před tím, než zasedne Kongres v novém složení. V nedávných volbách totiž posílili republikáni a šance na ratifikaci smlouvy START tím výrazně klesla.
Konzervativci se vůči nové odzbrojovací dohodě staví od počátku, přijde jim nevýhodná pro USA a oslabí prý obranyschopnost země. Její ratifikaci proto podmiňují zárukami, že vláda zmodernizuje současný jaderný arzenál.
Spojené státy hodlají v příštích deseti letech na modernizaci jaderných zbraní poskytnout 80 miliard dolarů. Republikánský senátor John Kyl požaduje více peněz. Obamova administrativa v uplynulých dnech přislíbila další čtyři miliardy, Kyla ale podle všeho nepřesvědčila.
"New Start"Obě země se zavázaly omezit do sedmi let počet strategických hlavic na 1550 na každé straně. Neměly by také mít více než 700 rozmístěných nosičů atomových zbraní. Pražská smlouva nahrazuje dohodu START z roku 1991, jejíž platnost skončila loni v prosinci. Analytici dokument, nazývaný v angličtině "New START", vnímají jako signál "politiky nového začátku" v rusko-amerických vztazích. Podle expertů ale nové limity v praxi nepřinesou dramatické změny v ruském ani americkém arzenálu.
Aby smlouva začala platit, musí ji ještě ratifikovat ruská Státní duma a americký Senát. Zdroj: ČTK |
