Poslechněte si celý rozhovor s místopředsedkyní EK Jourovou v Kontextu:
Podle Jourové si zatím česká vláda vede při předsednictví velmi dobře. „Ukázal to červenec, kdy začaly akce, které musely být zvládnuté do posledního puntíku,“ říká.
Věra Jourová (1964)Politička a právnička. Místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost. V roce 2014 byla také ministryní pro místní rozvoj za hnutí ANO v Sobotkově vládě. V roce 1991 vystudovala obor teorie kultury na Filozofické fakultě UK a o dvacet let později Právnickou fakultu tamtéž. Časopis Time ji v roce 2019 zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa za její práci na zákonech o pravidlech ochrany osobních dat na internetu. |
Září je jeho nový ostrý start vzhledem k uplynulému jednání ministrů energetiky a financí. „Myslím, že i ti, kdo se nezajímají o evropskou politiku, vidí, že se skutečně jedná o něčem a není to tlachání s chlebíčky,“ naráží na časté mýty Jourová.
Mírný nárůst důvěry Evropanů v EU, který ukázalo šetření Eurobarometru, ji těší. Jourová věří, že je to pozůstatek zvládání pandemie koronaviru a zásluha předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové.
„Šli jsme tehdy do obrovských rizik. Nejisté projekty vývojů vakcín, jejich nákup i covid pas, který se později osvědčil,“ říká. Výsledky šetření přičítá ocenění schopnosti Bruselu reagovat na problémy lidí.
Jourová tvrdí, že ke sjednocení Evropy je potřebný nepřítel. „Zažila jsem od roku 2015 několik krizí, které nás rozkližovaly. Jak covid, tak válka má jasného nepřítele. Sjednotili jsme se na nejnižším společném jmenovateli a jasné definici, co je to zlo,“ rozebírá Jourová
Zatím je podle ní brzy hodnotit, ale ukazuje se, že zvolené priority předsednictví odpovídají problémům, se kterými se Evropa právě teď vyrovnává. „Tým předsednictví správně předvídal, co budou ty nepředvídatelné problémy. Je v nich Ukrajina, energetika, ozdravení ekonomiky, rozšíření Unie i ochrana demokracie. Myslím, že ani jednu z priorit Česko neopustí,“ předpokládá.
Zda bude předsednictví úspěch, nebo ne se podle ní uvidí v prosinci, ale co je faktor, který ho může zařadit do historie? „Česko může promluvit do procesu přístupu zemí západního Balkánu, pak je tu zásadní otázka vstupu Bulharska, Rumunska a Chorvatska do schengenského prostoru,“ dává Jourová výčet možných východních příslibů.
„Panují tu velká očekávání východních zemí směrem k českému předsednictví. Jsme země ze střední Evropy, která má pochopení pro Východ,“ upozorňuje Jourová.
Stačí podle ní připomenout, že minulé české předsednictví iniciovalo projekt Východního partnerství. Jourová také zmiňuje prosincový termín posouzení připravenosti Ukrajiny, Moldavska a Gruzie k přistoupení Evropské unii.
Jak velký problém je nedomluvit se na půdě Evropského parlamentu alespoň anglicky? Jak si Věra Jourová udržuje svou národní identitu tam, kde nemá Česku „nadržovat“? Co bude dělat Unie pro obnovu Ukrajiny, jak bude vypadat, a pomohou jachty ruských oligarchů? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
