Potyčka Igora Matoviče a Roberta Kaliňáka (13. září 2023)

Potyčka Igora Matoviče a Roberta Kaliňáka (13. září 2023) | foto:  Facebook/Obyčajní ludia a nezávislé osobnosti

Slováci si přejí klid, říká šéfredaktorka HN. Ani po volbách se ho asi nedočkají

  • 24
Slováci míří k povolebnímu patu. Podle aktuálních průzkumů budou horcí favorité, Fico za Směr-SD a Šimečka z Progresivního Slovenska, jen těžko hledat spojence v rozhádané Národní radě. Přesto má podle novinářky Marcely Šimkové větší šance na sestavení vlády Fico. „Menší strany budou ty, které rozhodnou,“ říká host podcastu Kontext a šéfredaktorka slovenských Hospodárských novin.

Poslechněte si celý rozhovor s šéfredaktorkou Šimkovou v Kontextu:

„Společnost je rozdělená a v určitých směrech až atomizovaná, ale ne vyloženě frustrovaná,“ říká Šimková. Klín mezi Slováky zasadil nejprve covid a související opatření, neshody dál prohlubuje ruská válka na Ukrajině. Nelze říct, které téma voleb je dominantní, což dělá letošní volby podle Šimkové velmi specifické. „Byla chvíle, kdy hlavní téma byli přemnožení medvědi,“ poznamenává.

Šéfredaktorka slovenského listu Hospodárske noviny Marcela Šimková

Témata, které strany podle ní nereflektují dostatečně, jsou ta zásadní: inflace, stagnující mzdy nebo drahé energie. Říká, že sama nerozumí malé pozornosti politiků, zvlášť vzhledem k poptávce voličů. Proti revoluční atmosféře voleb roku 2020, kdy byli lidé znechucení dlouhou vládou Směru, má Šimková pocit, že letos voliči chtějí hlavně klid a rozvahu.

Na výběr je z plejády stran, ovšem s ne tak rozdílným programem. Dvě sociálně-demokratické partaje, favorizovaný Směr a třetí Hlas. Druhou založil odpadlík z té první Peter Pellegrini, jehož odchod byl pro Roberta Fica velkou zradou. „Vychovával ho jako svého nástupce, říká Šimková. „Jejich vztahy nejsou ideální a nevím, do jaké míry komunikují, ale jsou přirozenými spojenci a Fico je poměrně velký pragmatik,“ dodává. Vše záleží na tom, jak moc se bude Fico chtít mstít.

Zvítězí Progresivní Slovensko, tvrdí průzkum. Ne, Ficův Směr, říká nejnovější

Naproti tomu strana Progresivní Slovensko (PS) absolventa Oxfordu, místopředsedy Evropského parlamentu a bývalého novináře Michala Šimečky, bude horko těžko hledat spojence. Víc než volební programy definuje současné strany vymezování se vůči soupeři a nejvíc se političtí lídři Slovenska vymezují právě proti PS, která se zdá ve volebních preferencích nejsilnější.

„Myslím, že PS má úspěch ne kvůli programu anebo ukotvení či světonázoru, ale spíš navzdory tomu,“ říká novinářka. Voliče podle ní zklamal chaotický způsob Svobody a Solidarity (SaS) Richarda Sulíka, jakým provedli odchod z vlády Igora Matoviče za OĹaNO a tím posilnili Roberta Fica. Zafungoval tu efekt sněhové koule, díky němuž na sebe PS nabalila voliče SaS a dalších stran. Pokud se však do Národní rady nedostanou, nebude mít možný vítěz voleb s kým vládnout.

O povolebním slepenci, chaosu a kumpánech. Slovenské „těžké váhy“ debatovaly

Nakonec je tu strana Republika předsedy Milana Uhríka tvořená Exkotlebovci. Podle Šimkové se na základě jejich minulosti a výroků dá říct, že jde o fašistickou stranu.

„I když se ze zelených triček převlékli do bílých košilí a sak, odmítají se vyjadřovat k tématům minulosti a snaží se působit neutrálně, je velmi zvláštní je sledovat v předvolebních diskusích,“ říká o odpadlících Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby, odsouzeného za extrémistický trestný čin propagace skupin potlačování směřující k potlačování základních práv a svobod.

V srpnu se předseda Milan Uhrík nechal slyšet, že za vlády Směru se sice kradlo, ale aspoň tu byl jakž takž pořádek. Prostor pro spolupráci Republiky a Směru tu tedy je.

Složí Fico vládu s fašizovanou Republikou? A zkousne to Peter Pellegrini? Čemu vděčí PS za úspěch? Rozeseje opět Matovič chaos v Národní radě? Je LGBTQ+ na Slovensku vůbec téma? Jsou tyto volby osudovější než předchozí a proč? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video