Příběh druhý Student
Když komunistický režim na jaře 1989 odmítl s demonstranty diskutovat, zahájili mnozí studenti hladovku. Fotografie zachycuje zdravotníka nesoucího studenta, který po třech dnech hladu zkolaboval.
Na konci devadesátých let chodil třiadvacetiletý Fang Čeng na pekingskou sportovní univerzitu, exceloval ve sprintu a v budoucnosti chtěl učit tělocvik. V březnu 1989 se bez váhání zapojil do protestů, ačkoliv byl už dva roky sám členem komunistické strany. Čína byla tehdy podle jeho slov relativně otevřená a Čeng věřil, že život zde může být ještě lepší, se svobodou slova a bez korupce.
Dne 4. června Čeng jako v předchozí dny pobýval na mírovém protestu na náměstí Nebeského klidu. Se skupinou spolužáků stáli přímo v jeho středu, pod Památníkem lidových hrdinů. Za rozbřesku se z vedlejších ulic ozvala střelba. Jedna z mladších spolužaček Čenga poprosila, jestli se může držet v jeho blízkosti, měla strach.
Když se vojáci přes barikády z autobusů a suti dostali až k náměstí, vznikl chaos. Nad hlavami Čenga a jeho spolužačky lítaly střely a odrážely se od památníku, jiné si našly cestu přímo do těl lidí stojících vedle nich. Do davu civilistů davu vjely tanky a spolu s protestem rozdrtily i sochu Bohyně demokracie, kterou studenti postavili jako symbol očekávané změny.
Peking se bojí mrtvých z Tchien-an-men, hřbitov obklíčili policisté |
Mezi utíkající studenty vojáci hodili granát se slzným plynem. „Dusili jsme se, bylo nám nevolno, nic jsme neviděli,“ popsal Čeng osudné momenty. Jeho spolužačka omdlela. „Zvedl jsem ji a chtěl ji odnést pryč. A najednou jsem uviděl, že přímo na nás jede tank.“ Čeng stačil odvalit bezvládnou dívku z cesty pryč, sám ale tanku uhnout nestihl.
„Přejel mi přímo přes nohy a chvíli mě za sebou táhl. Než jsem omdlel, viděl jsem svoje holé kosti,“ popsal Čeng pro The Guardian a vyjádřil vděčnost lidem, kteří jej odvlekli do bezpečí. V nemocnici mu obě rozdrcené nohy amputovali.
V následujících letech Komunistická strana na Čenga tlačila, aby tvrdil, že o nohy přišel při dopravní nehodě. Odmítl, jako jeden z mála. I dívka, kterou zachránil, po nátlaku strany popřela, že s Čengem na náměstí kdy byla. Odhodlanému sportovci, který má zlatou medaili z paralympiády, strana kvůli neochotě mlčet znemožnila studovat, pracovat nebo navštívit Peking.
V období okolo Olympijských her v roce 2008, kdy Čína učinila mnoho slibů o liberalizaci, nakonec Fang Čeng získal vízum do Spojených států, kam se svojí rodinou emigroval.
