Bezpečnostní složky v Evropské unii v roce 2018 zabavily 620 kilogramů pervitinu, nejvíce ve Francii (126 kilogramů) a hned poté v Česku (106 kilogramů). „Počet zabavení pervitinu vykazuje od roku 2002 rostoucí trend, nicméně v poslední době se objevily známky stabilizace. Zabavené množství je v zemích EU od roku 2013 relativně stabilní,“ píší autoři zprávy, která zároveň připomíná, že v Česku se pervitin vyrábí hlavně z pseudoefedrinu, jenž se extrahuje z léčivých přípravků.
„Zatímco v Evropě je více dostupný amfetamin, významné užívání metamfetaminu bylo historicky omezeno na Česko a později Slovensko,“ uvádí zpráva s tím, že pervitin proniká stále více do dalších evropských zemí. Nasvědčují tomu odhalení a zabavení drogy ve více zemích a také analýza odpadních vod.
Sedmnáct z 42 měst, která mají k dispozici tyto analýzy, loni a předloni hlásilo zvýšený výskyt pervitinu ve splašcích, šestnáct měst situaci označilo za stabilní a v devíti městech zaznamenali pokles drogy v odpadní vodě.
Amfetamin i metamfetamin neboli pervitin jsou syntetické drogy se stimulačními účinky. Amfetamin je podle zprávy nelegálně vyráběn zejména v Nizozemsku, Belgii, Polsku a v menším rozsahu také na Balkáně a v Německu.
Podle EMCDDA bezpečnostní složky v Evropě zadržují čím dál častěji velké zásilky drog a v rámci drogového problému roste význam kokainu. V roce 2018 bezpečnostní složky zadržely historicky největší množství této drogy (181 tun). O rok dříve to bylo 138 tun.
Drogový obchod v době pandemie
Virus rozvrátil drogový byznys, pašování přes zavřené hranice nefunguje |
Ačkoli zpráva hodnotí primárně uplynulý rok, věnuje se také letošnímu dopadu pandemie covidu-19 na drogovou scénu. Opatření proti šíření koronaviru v podobě udržování sociálního odstupu zprvu přerušila dodávky drog na místních trzích a pouliční prodej, což zvýšilo cenu omamných látek. Nicméně tento stav neměl podle zprávy dlouhého trvání a s rozvolněním opatření se drobný prodej drog začal obnovovat.
Spotřebitelé a dealeři se rovněž přemístili na on-line trhy, hlavně na běžně nedostupné části internetových sítí, takzvaném darknetu, a na sociální média a začali také využívat balíkové doručovací služby. „Je možné, že jakmile se tyto změny v chování uchytí, tak přetrvají,“ podotýká zpráva.
Drogové trendy v Česku
EMCDDA si České republiky všímá i ve spojitosti s dalšími trendy ohledně nelegálních drog. Například u MDMA známé jako extáze zmiňuje pokles v prevalenci (míry výskytu užívání) této syntetické drogy v České republice u mladých dospělých ze 3,6 procenta v roce 2014 na 1,6 procenta v roce 2018.
O Česku zpráva hovoří rovněž ve spojitosti s heroinem. Předpokládá se, že většina heroinu zabaveného v Evropě má původ v Afghánistánu, Íránu či Pákistánu. Nicméně objev laboratoří na výrobu této drogy v posledních letech v Bulharsku, Česku, Španělsku a Nizozemsku společně se zvýšeným množstvím zabaveného morfinu a opia naznačuje, že určité množství heroinu se nyní vyrábí na území Evropské unie, uvádí dokument EMCDDA.
