Francouzský prezident Emmanuel Macron (14. července 2021)

Francouzský prezident Emmanuel Macron (14. července 2021) | foto: Reuters

Macron a další lídři terčem špehovacího programu. Francie podezírá Maroko

  • 15
Francouzský prezident Emmanuel Macron byl jedním ze světových lídrů, kteří se stali terčem možného sledování v rámci kontroverzního špionážními programu Pegasus izraelské společnosti NSO Group. Zájem o špehování mělo mít Maroko. Macron nařídil vyšetřování informací světových médií. Maroko i NSO Group podezření odmítají.

Francouzský list Le Monde napsal, že marocké tajné služby vybraly v roce 2019 ke sledování telefonní čísla francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a 15 členů tehdejší vlády včetně premiéra Édouarda Phillippa. Telefonní číslo, které se objevilo na seznamu potenciálně sledovaných programem Pegasus, prezident používá nejméně od roku 2017 do současnosti.

Kancelář francouzského prezidenta uvedla, že pokud by se odhalení ukázala jako pravdivá, šlo by o velmi závažnou věc.

Pařížská prokuratura již v úterý oznámila, že začala vyšetřovat podezření z různých trestných činů včetně narušení soukromí, nelegálního použití osobních údajů a nelegálního prodeje programu typu spyware. Podle premiéra Jeana Castexe je příliš brzy na to, aby záležitost komentoval nebo aby oznámil nová bezpečnostní opatření, aniž by věděl, „co se přesně odehrálo“.

Vládní špehování novinářů. Program k nabourání do mobilu využil i Orbán

Podle listu The Washington Post byli na seznamu potenciálních cílů ke sledování ještě irácký prezident Barham Sálih, deset premiérů a král. Deník dodal, že nebylo možné určit, zda byl Sálihův telefon špionážním softwarem skutečně infikován, či nikoliv. Jasné není ani to, zda se o to někdo nepokusil.

List The Guardian informoval, že se na seznamu potenciálních cílů sledování objevilo celkem 14 hlav států nebo šéfů vlád, mimo jiné i jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa, pákistánský premiér Imran Chán, někdejší libanonský premiér Saad Harírí nebo marocký král Muhammad VI. Na uniklém seznamu jsou rovněž vysoce postavení politici, diplomati nebo šéfové armád ze 34 zemí, píše britský list. 

To, že se na seznamu nějaké telefonní číslo objevilo, ovšem neznamená, že se do něj někdo skutečně skrze Pegasus naboural nebo se o to pokusil, poznamenal The Guardian.

Americká agentura s dánskou rozvědkou špehovala politiky, včetně Merkelové

Marocká vláda obvinění, že její tajné služby využily program Pegasus ke sledování francouzského prezidenta a dalších významných politiků, razantně popřela. Rabat zároveň obvinil mezinárodní skupinu médií z šíření falešných zpráv a pohrozil blíže nespecifikovanými právními kroky.

„Marocké království důrazně odsuzuje přetrvávající, falešnou, masivní a škodlivou mediální kampaň,“ uvádí se ve vládním prohlášení. „Odmítáme všechny neopodstatněná obvinění a vyzýváme jejich šiřitele, aby poskytli jakékoli hmatatelné důkazy na podporu svých nereálných tvrzení,“ dodal kabinet.

Zjištění listů The Washington Post, The Guardian a Le Monde jsou součástí širšího skandálu, který vyvolalo o víkendu odhalení mezinárodní skupiny médií. Novináři se díky neziskovým organizacím Forbidden Stories a Amnesty International dostali k souboru 50 000 telefonních čísel, které údajně zákazníci NSO Group uvedli jako možné cíle sledování skrze její produkt Pegasus.

Podle závěrů mezinárodního vyšetřování byli mezi potenciálními cíli mimo jiné novináři v Indii, Mexiku, Francii či v Maďarsku. Na uniklém seznamu se objevila rovněž čísla obhájců lidských práv nebo právníků. Analýza malého vzorku telefonních čísel pak údajně ukázala, že v telefonech skutečně byly stopy po použití špehovacího programu. 

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video