„Nesuďme, říká nám Kristus. Ale kolikrát naopak hovoříme bez reálného základu, podle doslechu a považujeme se za spravedlivé, když jsme přísnými soudci ostatních. Shovívaví k sobě, neoblomní k ostatním,“ uvedl papež v přímém televizním přenosu.
„Jak často jsou tyto soudy vlastně předsudky, jak často si to zaměňujeme! Je to jako znetvořit slovy krásu Božích dětí, kterými jsou naši bratři. Nelze redukovat realitu druhého (člověka) na vlastní předem připravené modely. Nelze lidi dávat do schémat. Abychom je skutečně poznali, musíme je především uznávat,“ dodal.
OBRAZEM: Papež, vytaj. Košické ghetto se proměnilo kvůli vzácné návštěvě |
Romům papež rovněž řekl, že až příliš často byli předmětem předsudků a nemilosrdných soudů, diskriminačních stereotypů, hanlivých slov a gest, kvůli čemuž „jsme se všichni stali chudšími v lidskosti“. K obnově důstojnosti je nutné přejít od předsudků k dialogu, od uzavření k integraci, zdůraznil František.
 |
Na papeže na sídlišti čekaly v jednom ze sektorů asi dvě tisícovky očkovaných Romů, dalších pár stovek čekalo v sektoru pro neočkované. „My jako Luníkáři vítáme všechny,“ řekl kněz během mše sloužené při čekání na papeže. Vystaveny jsou tu i obrazy dvou blahořečených příslušníků romské komunity, Zefirína a Emílie, které František dostane darem.
„Přišli jsme se na Svatého otce podívat, protože jsme ho ještě živého neviděli a chceme od něj dostat a přijmout mnoho milosti. Je to skvělý člověk s dobrým srdcem,“ říká Jana Kiňová z východoslovenské obce Jarovnice, ve které žije i početná romská komunita. Na Luník IX se odtud vypravilo pět autobusů, samozřejmě všichni účastníci jsou očkovaní. „Chceme se obrátit k lepšímu a žít s Bohem,“ vysvětluje své motivy.
„Ne každý papež byl (opravdovým) papežem, ale tento papež je opravdu papežem, protože je jím přímo srdcem. Je nejen papež, ale i dobrý člověk,“ říká Ivan Bilík, který se z Jarovnice vypravil i s manželkou a dětmi. Doufá, že papež může Romům na Slovensku pomoci: „Rukama asi ne, ale svými návštěvami a působením možná ano.“
„Je to velký člověk, s velkým srdcem, proto ho chci vidět,“ říká o Františkovi poutnice, která se představuje pouze jako Mária. K Romům od pohledu nepatří, ale romské sídliště si vybrala, protože tu působí řád saleziánů, které kvůli jejich misi mezi Romy obdivuje. „Je určitě pro povzbuzení dobré, že papež mezi Romy přijde,“ míní.
„Nejkrásnější práce je služba Bohu. To člověka odmění stonásobně. Já jsem propadl alkoholu, ale změnil jsem se a teď žiju nový život,“ říká Ján Holoďák, který pracuje už patnáct let jako kostelník.
Snad nový pořádek vydrží
Může papežova návštěva pomoci změnit postavení romské komunity, anebo si musí především Romové pomoci sami? „Asi tak společně,“ odpovídá kněz Martin Pasier. „Sami si nepomohou. Potřebují naši pomoc. (Papež může představovat) impuls a poukázání na to, komu je třeba pomoci, a že (Romové) nejsou mimo, ale jsou součástí církve,“ říká.
Když papež v Bratislavě hovořil o potřebě solidarity, neměl tím na mysli nijak vzdálené končiny, míní kněz, který na Luník IX přijel z Lomničky na severovýchodě Slovenska se skupinou asi osmi desítek z tří tisícovek tamních Romů. Na papeže vyrazili ti, co jsou očkovaní.
Mezi tamními Romy funguje pastorační mise třináct let. „Není to jako na začátku, je cítit, že nás přijali,“ říká kněz.
Jeden z hlídkujících policistů pochybuje, zda romskému sídlišti vydrží upravený vzhled déle než osmačtyřicet hodin po odjezdu papeže. „Je tu nová cesta, vymalovali tu, ale lidé zůstávají stejní. Ale líbilo se mi, že sami přiložili ruku k dílu a zametali. Doufám, že to alespoň chvíli vydrží. Je vidět, že se na papeže těší,“ říká dobrovolnice Eva Némethová z Košic.
Reportáž z Luníku IX: Kdyby aspoň zavedli teplou vodu, říkají Romové |
„Moc se mi tu líbí atmosféra. Žádný problém tu není. Když se vyskytne nějaké nedorozumění, tak se to vysvětlí,“ pochvaluje si další dobrovolnice Anna Imrichová.
„Romy k víře nepřitáhnou církevní dogmata, ale náš osobní vztah k nim,“ vysvětlují místní saleziáni na svém webu. Ale připouštějí, že ačkoliv na Luníku IX působí už od roku 2008, ještě stále se jim nepodařilo vytvořit z Romů komunitu, která bude schopná sama postupovat vpřed.
Jako zážitek na celý život vnímá papežovu návštěvu starosta Luníku IX Marcel Šaňa, hrdý na to, jak se setkání hlavy katolické církve s Romy vydařilo. Místy sice na sídlišti teče voda jen dvakrát denně, ale starosta ujišťuje, že po čtvrt století zanedbávání se život na sídlišti mění k lepšímu. To, že papeže na Luníku IX oslovil také mladý romský pár, který tu vyrostl, ale dokázal i za pomoci místních duchovních vystudovat a plně se integrovat do společnosti, vnímá jako povzbuzení pro další mladé romské rodiny, snící o lepším životě.
„Jsou v životě člověka okamžiky, které změní budoucnost, a tak věřím, že i toto je mezník a něco se pohne - ne na celém sídlišti, ale v jednotlivcích, kteří možná budou ochotní udělat i něco se sebou,“ míní duchovní Peter Bešenyei, tajemník Rady pro Romy a menšiny při Konferenci biskupů Slovenska.
„Od papeže zazněla ještě v katedrále při setkání s kněžími jedna velmi zajímavá spontánní věta: Já zasévám semínko, a to možná přinese úrodu. To je velmi důležité právě pro situaci na Luníku. Nejde jen o místní Romy a Slováky, ale papež chce vyslat signál celé slovenské společnosti - zda máme zájem o tyto lidi a zda pro ně alespoň něco uděláme. Nevím, co zmůže papežova návštěva, ale to zrnko, které chce zasít, můžeme podpořit svojí vlastní změnou. Pokud to dokážeme, pak jeho návštěva bude mít úspěch,“ řekl ČTK Pavol Hrabovecký z teologické fakulty v Košicích.
Na liturgii v Prešově papeže vítaly tisíce lidí
Ještě před návštěvou Košic se papež zastavil v Prešově, kde se zúčastnil liturgie. Ve městě sídlí řeckokatolické arcibiskupství. Na prostranství u sportovní haly v Prešově papež projel mezi věřícími v papamobilu a zdravil je. Mnozí z nich měli v rukou vatikánské vlaječky.
„Křesťané zde nejsou pronásledováni. Sekularizace a vlažnost ovšem svědectví znehodnocují, zatímco kříž vyžaduje jasné svědectví. Svědek, který má kříž v srdci a nejen na krku, nevidí nikoho jako nepřátele, ale všechny jako bratry a sestry,“ řekl papež v kázání.
Potřebujeme bratrství. Papež František na Slovensku vyzval k solidaritě |
Kříž podle něj nelze omezovat jen na znak náboženského a sociálního významu nebo na politický symbol.
Papežský trůn, na kterém František seděl během liturgie, vyrobil truhlář, který spolu s chotí vychovává osm dětí a který sám je řeckým katolíkem. Podle listu Sme se liturgie zúčastnilo 30 tisíc věřících, veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) uvedl, že účast přesáhla 40 tisíc lidí.
Šíření koronavirové infekce poznačilo i průběh liturgie. Kvůli přijímání organizátoři nakoupili 25 tisíc lžiček tak, aby na každého zájemce připadla vlastní lžička.
K řeckokatolické církvi se na Slovensku při sčítání lidu v roce 2011 přihlásila necelá čtyři procenta obyvatel. Většina obyvatel země se označila za římské katolíky.
Zájem nakonec nesplnil očekávání
Návštěva Slovenska, kterou papež zahájil v neděli, vyvrcholí ve středu mší v Šaštíně nedaleko hranic s Českem. Na ni se zaregistrovalo kolem 50 tisíc lidí. Zájem veřejnosti o účast na veřejných akcích s papežem však zaostal za původními očekáváními.
Kvůli koronavirové infekci se lidé museli předem elektronicky registrovat a vstupenky mohli nejprve získat jen ti, kdo byli plně očkovaní proti covidu. Minulý týden organizátoři vyčlenili malou část z vyhrazených sektorů i pro ty, kteří budou mít pouze potvrzení o testu na koronavirus nebo o prodělání této infekce.
Celkově se na veřejné akce s papežem na pětimilionovém Slovensku přihlásilo přes 100 tisíc lidí, z nichž téměř sedm tisíc nemá očkování proti covidu-19.
