Podvýživě čelí přibližně 149 milionů chlapců i děvčat, jejichž vývin tak zaostává za stavem stejně starých nestrádajících dětí. Podvyživeným chybí potraviny i kvůli vojenským konfliktům a klimatickými změnami ovlivněným přírodním katastrofám, napsal německý list Der Spiegel.
OBRAZEM: Podvýživa dětí v Angole. Pomáhají dobrovolníci i pasta z arašídů |
Další děti sice mají stravy dost, ale jednostranné či jinak nevhodné. Často postrádají některé látky jako například vitamin A nebo železo. Tento problém postihuje až 340 milionů dětí, tedy každé druhé.
„Tato čísla jsou děsivá,“ řekl výživový expert UNICEF Roland Kupka. „Není důležité jen to, aby děti nehladověly. Také musí dostat to správné jídlo, aby mohly bez omezení růst,“ dodal.
Kupka poznamenal, že populace většiny zemí světa zápolí s alespoň jedním ze tří zmíněných neduhů – podvýživou, jednostrannou stravou či nadváhou. Některé státy čelí v různé míře všem.
„Během cesty na sever Nigérie jsem viděl mnoho dětí trpících kvůli občanské válce těžkým nedostatkem potravin. Poté jsem byl na jihu v milionové metropoli Lagosu, kde naopak už má mnoho dětí nadváhu. (Ten kontrast) bylo šílené vidět,“ vylíčil Kupka.
Česko má více otylých než všechny sousední země
Nadváha postihuje zhruba 40 milionů dětí, které tak tvoří novou rizikovou skupinu. „V boji s podvýživou dosahujeme pokroku, i když ne dost rychlého. Ale jsou oblasti, kde jsme se dříve potýkali s nedostatkem potravin a nyní je tam větším nebezpečím nadváha,“ upozornil Kupka.
České děti jsou deváté nejtlustší na světě, přestaly se hýbat |
„Nyní je míra otylých dětí nejvyšší v zemích jižní Evropy jako je Itálie. To jsme nikdy nečekali. Středomořská strava platí za velmi zdravou, ale tou už se tam skoro nikdo nekrmí. Domácí těstoviny jsou v pořádku, ale lasagne z mrazničky ne. Hotové výrobky působí dětem újmu, která se táhne do dospělosti,“ doplnil.
Tloustnutí totiž zasahuje i dospívající. „Počet dětí mezi pěti a 19 lety s nadváhou se na celém světě téměř zdvojnásobil,“ uvedl Kupka. Za hlavní příčinu označil nezdravé výrobky velkých korporací, které často cílí právě na nejmladší generaci. Obecně zmínil nealkoholické nápoje a rychlé občerstvení.
V Česku mělo k roku 2016 nadváhu 27,19 procent lidí ve věku pět až 19 let. To je 81,2 procentní nárůst oproti roku 1990, tvrdí říjnová zpráva UNICEF. Lépe na tom byly Rakousko, Německo, Polsko i Slovensko.
