„Jako muslima žijícího v západní demokracii, která se zdá být čím dál více v rozporu sama se sebou, se mě osobně dotýká, co vrah udělal. Snažím se však oddělit své pocity a předtuchy… od analýzy toho, co se stalo,“ napsal Hamid v názorovém článku v americkém magazínu Foreign Policy.
Hamid střelce nejmenuje, patrně aby nepodporoval jeho známost. Upozornil, že neuvede odkaz na jeho 74stránkový manifest, ač z něj cituje. Zřejmě nechce text šířit. Odborníci a vládní úředníci by jej ale podle Hamida měli pozorně prostudovat. Podobně jako to dělali u videí a prohlášení teroristického Islámského státu.
Hamid je totiž přesvědčen, že pokud chceme předcházet podobným hrůzám, musíme se i pokusit porozumět myšlenkovému světu pachatelů. A tomuto úsilí nepomůže, když je (hned) označíme za vyšinuté jedince.
„Nebyl „šílený“. Přemýšlel poměrně jasně o tom, proč udělal co udělal a čeho tím doufá dosáhnout,“ tvrdí Hamid o vrahovi z města Christchurch.
„Argumenty a motivace uvedené v (střelcově) dokumentu je třeba brát vážně a ne pouze odmítnout jako blouznění fanatika. To je jediný způsob, jak se vyrovnat s vážností toho, co se stalo a jak čelit hrozbě, která s námi bude další desetiletí,“ míní Hamid.
Teror jako urychlení Dějin aneb „úpadek je nevyhnutelný“
„Střelec chce povzbudit a zhoršit radikalizaci a věří, že jeho zabíjení a další podobné činy mají potenciál vehnat zbytek společnosti do zmatku a nesoudržnosti. To je přesně účel terorismu: donutit cílovou zemi nebo populaci chovat se tak, jak by se jinak nechovala,“ napsal Hamid.
Pohled na migranty v Evropě mě rozzuřil, napsal střelec z Nového Zélandu |
„Cílem těchto nových radikálů je „vyostřit rozpory“ a usnadnit úpadek, který je podle nich nevyhnutelný,“ doplnil.
Podle Hamida střelec napsal, že útok provedl proto, aby „dodal podnět kyvadlovým výkyvům dějin, další destabilizaci a polarizaci západní společnosti“. Hamid se domnívá, že polarizace již probíhá a ještě se prohloubí.
„Myslím, že polarizace se pravděpodobně zintenzivní, což je výsledek, ve který střelec doufal. To je to, co chce a nakonec to může mít, ale modlím se, abychom tomu dokázali vzdorovat. Takový odpor však bude vyžadovat druh reakce, pro kterou jsme se alespoň dosud ukázali špatně vybaveni,“ poznamenal.
Hamid vraha řadí k široké a ne zcela homogenní skupině bělošských nacionalistů. Tvrdí, že je třeba zaujmout diferencovanější přístup k jejich výtkám. Z nich máme odmítnout ty, které jsou hloupé a pracují s představou spiknutí. Jasně odmítnout ale nedoporučuje stížnosti, v nichž se zrcadlí skutečné problémy.
Vraha muslimů bavily PC hry, bál se žen. K masakru vedla prohra Le Penové |
Hamid uvedl, že střelec ve svém manifestu zmiňuje sedm faktorů, které přispívají k radikalizaci. „Nejen, že některé z nich nejsou nepravdivé, ale pravděpodobně by na nich také byla shoda napříč politickým spektrem,“ dodal Hamid. Doplnil, že střelcem správně identifikovanými faktory jsou „ztráta práv pracujících,“ „kolaps křesťanství“ a „zhoršování životního prostředí“.
Tyto tři problémy už pravděpodobnost radikalizace zvýšily a stejně budou asi působit i v budoucnu, míní Hamid. Nijak se ale nevyjádřil k otázce (muslimské) imigrace, přestože ta střelci v Christchurch i dalším pravicovým radikálům vadí neskonale víc než například ekologický úpadek.
Střelec z mešity není Wilders či Le Penová
Hamid podporuje silnou reakci na útok v Christchurch. Zároveň ale poukazuje na problematičnost některých kritik bělošských nacionalistů, mezi které bývají někdy řazeni i mnozí členové Republikánské strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Bělošský nacionalismus není žádná rostoucí hrozba, prohlásil Trump |
Hamid nesouzní s implicitním či explicitním voláním, aby se k bělošským nacionalistům přistupovalo stejně jako k islámským extremistům, tj. jako k „nepřátelské vnější síle, která musí být zničena“.
Už proto ne, že příliš tvrdý postoj a soustředěnost na bezpečnostní aspekty problému komplikovaly i válku proti teroru džihádistů, míní Hamid. Podle něj lidé, kteří kritizovali excesy této války mají být ochotní kritizovat i potenciální excesy možného nového boje proti bělošským nacionalistům.
Hamid zejména zrazuje před tím, aby se v každém sympatizantovi nacionalismu viděla bezpečnostní hrozba. Nepovažuje za správné házet do jednoho pytle střelce z Christchurch a pravicové populisty třeba v Evropě.
Erdogan otočil. Chválí novozélandskou premiérku za reakci na útok na mešity |
Dále nevidí řešení v tom, že se diskvalifikuje jakýkoliv etnonacionalismus, tedy pojetí národa jako etnicky založeného společenství. Takovýto paušální odsudek podle něj požadují někteří příznivci levice i část těch na pravici, kteří jsou odpůrci Trumpa.
Jako příklad vykročení na scestí zmiňuje názorový článek liberálního deníku The Washington Post, ve kterém novinář Khaled Diab směšuje pojmy „bělošský nacionalista“, „nadřazenost (nadvláda) bělochů“, „krajní pravice“ a „křesťanská krajní pravice“.
Terorismus jako extrémní reakce na reálné problémy?
Hamid připomíná, že během války Západu proti džihadistům mnozí oprávněně vybízeli, aby se západní činitelé šířeji zamýšleli nad politickými a sociálními křivdami, které zvyšovaly pravděpodobnost násilí. Jinak řečeno: k radikalizaci přispívají skutečné problémy, třebaže bývají jednostranně a účelově podávány či zveličovány.
Australský senátor vidí příčinu masakru na Zélandu v imigraci. Čelí kritice |
„Některé ze stížností, které Usáma bin Ládin a jeho společníci zmiňovali, byť jakkoliv cynicky – izraelsko-palestinský konflikt, podpora USA pro diktátory a ochromující (americké) sankce vůči Iráčanům – se nestaly nelegitimními pouze proto, že byly vysloveny teroristou,“ napsal Hamid.
Dodal, že islamistickým skupinám jako Al-Káida přihrálo sympatie či přímo podporu právě to, že upozorňovali i na témata, která jako bolavá vnímali také mnozí obyčejní Arabové a muslimové.
Hamid je odborníkem na islám a Blízký východ. Působí v renomovaném washingtonském think tanku Brookings Institution.
