Evropskou komisi přebírá Junckerův kabinet, chce řešit imigraci i Rusko

  11:24aktualizováno  11:24
Sobotní nástup nového týmu Jeana-Claudea Junckera začíná v Bruselu novou a dosud neprobádanou kapitolu fungování Evropské komise. Zkušený lucemburský expremiér poprvé povede kolegium, které se otevřeně tváří jako politické těleso s jasnou podporou většiny poslanců z Evropského parlamentu.

Evropskou komisi přebírá Junckerův kabinet, chce řešit imigraci i Rusko | foto: Reuters

Nástupem nové sestavy eurokomisařů v zásadě končí proces „institucionální obměny“ evropských institucí, započatý už v květnu ve volbách do Evropského parlamentu. Úplně poslední krok přijde ve chvíli, kdy v prosinci v čele Evropské rady, vrcholných schůzek EU, vystřídá dosavadního předsedu Evropské rady Hermana Van Rompuye někdejší polský premiér Donald Tusk.

Volby do europarlamentu, které nakonec na celoevropské úrovni vyhrály strany sdružené v Evropské lidové straně (EPP), letos přinesly několik novinek (více o výsledcích voleb se dočtete zde). Poprvé zafungovala pravidla lisabonské smlouvy o reformě unijních institucí, a poprvé evropské strany voličům nabídly celoevropské lídry kandidátek. Pro ně se vžil německý výraz „Spitzenkandidaten“. Za EPP jím byl - ačkoliv to možná mnozí čeští voliči KDU-ČSL či TOP 09 vůbec nezaznamenali - právě Juncker.

A velké europarlamentní frakce daly ihned po volbách najevo, že nikdo jiný než on nedostane jejich důvěru k tomu, aby novou komisi sestavil. Lídři zemí osmadvacítky tak byli v zásadě postaveni před hotovou věc. Nejhlasitěji protestoval britský ministerský předseda David Cameron. Summit však nakonec Junckera jako nástupce Josého Barrosa v čele komise potvrdil (více zde). Evropský parlament, těleso se 751 poslancem, tak jednoznačně dokázal vnutit svou vůli premiérům i předsedům vlád 28 zemí Evropské unie.

Pro končící Barrosův tým byla v minulých pěti letech největší výzvou hluboká ekonomická krize a s ní spojené otázky například zdravotního stavu bank eurozóny a podobně.

Jak ale bývá obvyklé v napjatých dobách, byly to vlády a premiéři a prezidenti, kdo na krizi hledal odpověď a kdo měl nakonec zásadní slovo v rozhodování o klíčových otázkách, například k podobě bankovní unie.

Poslední skutek Barrosa

Stejně byla komise v narůstající zahraničněpolitické krizi kolem Ukrajiny postupně z centra rozhodování vytlačena významnými politiky z velkých evropských metropolí. „Juncker se tento trend pokusí otočit,“ míní ředitel výzkumu bruselského Střediska evropské politiky (EPC) Janis Emmanoulidis.

Jean-Claude Juncker

Nový předseda Evropské komise se narodil v roce 1954. Vystudoval práva na Štrasburské univerzitě.

Roku 1984 poprvé usedl do poslaneckého křesla za Křesťanskosociální lidovou stranu. V témže roce se stal poprvé ministrem. Zodpovídal za resort práce v kabinetu Jacquesa Santera.

Od roku 1989 do roku 1995 byl Juncker guvernérem Světové banky, poté se stal guvernérem Mezinárodního měnového fondu a Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

V Evropě se Juncker zviditelnil už v roce 1991, kdy Lucembursko předsedalo tehdejšímu Evropskému společenství. Jako ministr financí půl roku řídil zasedání svých resortních kolegů. Od ledna 2005 do ledna 2013 byl stálým předsedou schůzek ministrů financů a hospodářství eurozóny.

Od roku 1995 až do loňska řídil lucemburskou vládu, nikdo z jeho předchůdců ve funkci tak dlouho nevydržel. V létě 2013 se však v místním parlamentu ocitl pod palbou kritiky za to, že nedokázal zamezit zneužívání moci ze strany lucemburských zpravodajských služeb. Na funkci premiéra proto rezignoval.

V předposlední den svého působení se však dosluhující Barrosova komise nakonec zasloužila o důležitý výsledek, když ve čtvrtek přivedla Kyjev a Moskvu k dohodě o cenách a dodávkách ruského plynu Ukrajině v nadcházejícím zimním období (více zde).

Junckerově komisi může podle Emmanoulidise k posílení rozhodovací funkce velmi pomoci velká koalice proevropských sil v europarlamentu. Kromě EPP Junckerovu komisi podporují socialisté z frakce S&D a také menší liberální frakce Alde. Naopak konzervativní ECR dlouhodobě varuje před politizací komise, která má podle ní být především „nestranným strážcem“ evropských pravidel.

Otevřenou otázkou je ale například konkrétní způsob práce Junckerova týmu. Naráželi na to ostatně opakovaně i europoslanci na přelomu září a října při sérii slyšení budoucích komisařů.

Nový šéf komise ve snaze rozbít zavedený systém odborných a často nespolupracujících „přihrádek“ či agend vytvořil skupinu silných místopředsedů. Většinou se jedná o bývalé premiéry, jeho pravou rukou bude uznávaný bývalý ministr zahraničí Frans Timmermans z Nizozemska.

Tito místopředsedové by měli koordinovat práci týmu komisařů v jednotlivých klíčových oblastech. Podle unijních smluv jsou si však členové komise mezi sebou rovni a tak Juncker zdůrazňuje potřebu jejich „kolegiální“ spolupráce.

Hlavním úkolem je ekonomický růst EU

Komise, v níž Česko reprezentuje Věra Jourová, a Juncker sám zdůrazňují několik klíčových úkolů. Prvním je posílení nepříliš přesvědčivého ekonomického růstu EU jako celku i eurozóny. Zmiňovány jsou také otázky budování energetické unie, tedy snížení závislosti na dovozech surovin z Ruska, jednání o rozsáhlé obchodní smlouvě s USA, otázky spojené s migrací a podobně.

Po relativním posílení protievropských uskupení napříč kontinentem v květnových eurovolbách je ale před komisí ještě jeden, obecnější cíl. Juncker si je potřeby obnovit důvěru občanů EU v unii i její instituce podle všeho dobře vědom.

V červenci, když europoslance oslovil se svým politickým programem, zdůraznil, že po odeznění krize je potřeba budovat nové mosty, soustředit politiku na hlavní problémy, ale také posílit demokratickou legitimitu EU. „Přeji si takovou Evropskou unii, která je větší a ambicióznější ve významných záležitostech, a naopak menší a skromnější u témat méně významných,“ uvedl tehdy.

Autoři: ,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Vraha své dcery potkala v metru, sedl si přímo proti ní. Zhroutila se

Roberta Kučerová s fotografií své zavražděné dcery Reginy

Před dvaceti lety přišla Roberta Kučerová o jediné dítě. Její sedmadvacetiletou dceru Reginu nechal zavraždit Zdeněk...

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Liberecký podnikatel vystřelil po mladé rodině, teď mu hrozí osm let

Jiří Vařil na snímku z července 2009

Policie prověřuje incident z poloviny ledna v liberecké části Harcov. Devětatřicetiletý muž tam tehdy vyběhl z honosné...

Hmyz rychle vymírá, podle vědců do 100 let zmizí. Přírodu čeká kolaps

SOSÁNÍ. Hmyz saje nektar z květu pampelišky v lese nedaleko běloruského...

Katastroficky rychle neumírají pouze včely. Každý rok ze světa zmizí 2,5 procenta z celkového objemu veškerého hmyzu....

Imigranti chtějí ve školách místo angličtiny turečtinu, Němci se bouří

Výuka islámské věrouky v německém Offenburgu.

Učme na základních školách místo angličtiny turečtinu, polštinu či ruštinu. S tímto návrhem přišla Rada pro integraci v...

Další z rubriky

Evropa Trumpově poslu netleskala, přesto je bezmocná, píše o Mnichovu tisk

Americký viceprezident Mike Pence se zúčastnil mnichovské bezpečnostní...

Rozpory mezi Spojenými státy a Evropou se na mnichovské bezpečnostní konferenci vyjevily i v symbolické rovině....

Japonci navrhli Trumpa na Nobelovu cenu. O nominaci je žádali Američané

Donald Trump mluví k vojákům USA  na základně Al Asad v Iráku při jeho...

Japonský premiér Šinzó Abe nominoval loni na podzim na Nobelovu cenu za mír amerického prezidenta Donalda Trumpa....

Stav nouze je protiústavní, míní kalifornský prokurátor. Podá žalobu

Prezident Donald Trump oznámil, že vyhlásí stav nouze, aby mohl dosáhnout na...

Generální prokuratura státu Kalifornie se rozhodla soudně napadnout vyhlášení stavu nouze, jehož prostřednictvím chce...

Najdete na iDNES.cz