Norské ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že opatření mělo být namířeno nikoli proti těm, kdo v ulicích prosí o peníze, ale na obchodníky s lidmi a zločinecké gangy, které žebráky do Norska vozí, žebrání tam organizují a mají z něj tučné zisky. Vláda poukazovala rovněž na to, že žebrání vede ke zvýšení zločinnosti v ulicích, a upozornila, že počet kapesních krádeží v Oslu se vyrovná počtu případů v německé metropoli Berlíně, která má sedmkrát víc obyvatel.
Strana středu nicméně oponovala s tím, že zákaz pomoci žebrákům ohrožuje prostou dobročinnost. „Nemůže být považováno za zločin, dáte-li někomu oblečení, jídlo nebo mu poskytnete ubytování,“ prohlásila šéfka stranické parlamentní skupiny Marit Arnstadová.
Bez podpory Strany středu, která v minulosti často spolupracovala s vládní koalicí při potlačování zločinu, ztratila menšinová pravicová vláda šanci prosadit návrh zákona v parlamentu a oznámila, že se plánu vzdává.
Norsko se snaží žebrání na ulicích omezit už delší dobu, kvůli přívalu žebráků ze zahraničí. Minulý rok prosadila návrh, který městům umožnil vykázat prosící bezdomovce lokálně. Nový návrh měl omezení přenést na celostátní úroveň (více o návrhu čtěte zde).
Problém žebrání se týká i dalších severských zemí, kam s vidinou snadného výdělku míří po otevření hranic žebráci především z Rumunska a Bulharska. V Dánsku už bylo žebrání zakázáno a kupříkladu v Británii platí zákaz žebrání od roku 1824.
