Nobelovu cenu dostalo od roku 1901 celkem 59 žen, letos byla mezi oceněnými jediná - filipínská novinářka Maria Ressaová.
„Je smutné, že je tak málo ženských laureátek a je to odrazem neférových podmínek ve společnosti, zejména v minulých dobách, které ale stále existují. A musíme toho v tomto ohledu ještě tolik udělat,“ řekl Hansson.
„Rozhodli jsme se, že nebudeme zavádět kvóty na pohlaví a etnicitu,“ dodal s tím, že takové rozhodnutí je v „souladu s duchem poslední vůle Alfreda Nobela“, švédského chemika, který ceny založil.
„Budeme udílet ocenění těm, kteří si to nejvíce zaslouží, těm, kteří učinili nejdůležitější příspěvek,“ dodal Hansson. Zároveň však podotkl, že chce Královská švédská akademie dosáhnout většího počtu nominovaných žen, a že bude rovněž dosazovat více žen do svých komisi.
„Potřebujeme ale pomoci a v tomto nám musí pomoci společnost,“ řekl šéf akademie. „Potřebujeme jinak přistupovat k tomu, když se ženy rozhodnou k vědecké kariéře, aby měly šanci učinit objevy, které ty ceny dostávají,“ dodal. „Mějte na paměti, že jen kolem deseti procent profesorů v přírodních vědách v západní Evropě a Severní Americe jsou ženy, a pokud se přesunete do východní Asie, je to ještě méně,“ podotkl.
Souhlasíte s šéfem Nobelových cen, že důležitost objevu má přednost před rasou či pohlavím?
Letos jediná oceněná žena Ressaová získala Nobelovu cenu za mír společně s novinářem Dmitrijem Muratovem z Ruska za svůj boj za svobodu slova.
Mezi další význačné laureátky z minulých let se řadí například Françoise Barré-Sinoussiová, která v roce 2008 dostala Nobelovu cenu za medicínu za objev viru HIV, nebo spisovatelka Toni Morrisonová, oceněná v roce 1993 Nobelovou cenou za literaturu.
Dosud nejúspěšnější je v tomto ohledu Marie Curieová, která stále zůstává jedinou ženou, jež dostala ocenění dvakrát - poprvé v roce 1903 za fyziku a následně v roce 1911 za chemii.
Letošní laureáti Nobelovy ceny
|
