Šéf krymské autonomní vlády Anatolij Mogiljov řekl, že v průběhu noci dorazilo k budovám parlamentu a vlády asi 50 mužů, kteří ve čtvrtek brání zaměstnancům ve vstupu. Útočníci podle něj mají moderní zbraně. Mogiljov zároveň bez dalšího upřesnění dodal, že krymské úřady se chystají přijmout jistá opatření.
Prezident jsem já, ozval se po pěti dnech Janukovyč. Rusko ho ochrání |
Ruská agentura Interfax s odvoláním na blíže neupřesněné místní zdroje uvedla, že budovy krymského parlamentu a vlády kontrolují zástupci sebeobrany rusky mluvících obyvatel Krymu.
Jeden ze svědků pro agenturu Interfax uvedl, že v budovách se nachází asi 60 těžce ozbrojených lidí. Při samotném obsazování parlamentu a sídla vlády podle něj nebyl nikdo zraněn. Jiný z účastníků protestů, který se reportérům agentury Reuters představil jako Roman, vypověděl, že v noci ze středy na čtvrtek slyšel střelbu. "Šel jsem se podívat a uviděl jsem spoustu lidí, jak vstupují dovnitř (do budov). Někteří pak odešli. Nejsem si jistý, kolik jich tam teď je," uvedl.
Na obsazení krymského parlamentu a budovy vlády reagoval ve čtvrtek ráno ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov. Ohlásil, že uvádí do pohotovosti všechny policejní síly.
Krymská vláda uznává Janukovyče a čeká na ruskou pomoc
Nový, proruský premiér regionální vlády autonomního Krymu Sergej Aksjonov prohlásil, že nadále považuje Viktora Janukovyče za ukrajinského prezidenta, a že očekává ruskou pomoc.
"Věřím, že v této složité době nám Ruská federace podá pomocnou ruku a poskytne pomoc, včetně finanční, aby Krym mohl zkonsolidovat svou politickou situaci. Jsme přesvědčeni, že my všichni spolu s našimi bratry můžeme obnovit naše národní hospodářství. Ruská federace slibuje i finanční podporu. Obracíme se nyní k našim kolegům. Jsem naprosto přesvědčen, že s vaší podporou to můžeme dokázat," prohlásil Aksjonov před novináři. Dodal, že tyto úmluvy byly dohodnuty prostřednictvím Viktora Janukovyče, který je "legitimně zvoleným prezidentem" Ukrajiny.
Ruský ministr zahraničí Sergeje Lavov ve čtvrtek ujistil amerického šéfa diplomacie Johna Kerryho, že Rusko za akcí na poloostrově Krym nestojí. Slíbil také, že Moskva bude respektovat územní celistvost Ukrajiny.¨
Lavrov Kerryho ujistil, že vojenské cvičení, které v současnosti podniká ruská armáda poblíž hranice s Ukrajinou, nemá s vývojem v sousední zemi nic společného a jde o dlouhodobě naplánovanou akci
Krymský parlament vyhlásil referendum o posílení autonomie
Krymský parlament ve čtvrtek vypsal na 25. května referendum o výrazném posílení autonomie Krymu. Informovala o tom agentura Interfax.
Pro uspořádání referenda o "zdokonalení statusu a pravomocí" Krymu zvedlo ruku 61 ze 64 poslanců. Otázka, na niž mají voliči odpovědět buď ano, nebo ne, zní: "Krymská autonomní republika má státní nezávislost a je součástí Ukrajiny na základě dohod a smluv." Termín uspořádání referenda se shoduje s termínem předčasných prezidentských voleb, který stanovil ukrajinský parlament poté, co v sobotu z úřadu sesadil proruského prezidenta Vladimira Janukovyče.
"Klid a mír Krymu je ohrožený, protože moci se protiústavně chopili radikální nacionalisté podporovaní ozbrojenými gangy," uvedla mluvčí Oksana Kornijčuková v prohlášení Nejvyšší rady krymské autonomní republiky. "Jsme si jisti, že jedině všeobecné referendum o zlepšení autonomního statusu a rozšíření pravomocí pomůže obyvatelům Krymu, aby si budoucnost určovali sami bez vnějšího diktátu či tlaků," cituje The Voice of Russia prohlášení.
Ruské ministerstvo zahraničí varovalo, že bude hájit práva svých krajanů na Krymu "silným a nekompromisním způsobem". Rozsáhlé porušování lidských práv na Ukrajině je podle ministerstva důvodem k obavám. Ruské ministerstvo obrany následně informovalo, že uvádí do pohotovosti stíhačky na základnách u hranic s Ukrajinou. "Naše bojové letouny provádějí neustálé vzdušné hlídky v příhraničních regionech," citoval Interfax ministerstvo. Ruský prezident Vladimir Putin už ve středu nařídil náhlou komplexní prověrku bojové pohotovosti jednotkám ve středním a západním Rusku (více čtěte zde).
Dočasný ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov varoval, že Ukrajina bude považovat jakýkoli pohyb ruských jednotek mimo hranice základny jejich Černomořské flotily na Krymu za akt agrese. Ukrajinské ministerstvo zahraničí si po událostech v Simferopolu také povolalo ke konzultacím šéfa ruské diplomatické mise v Kyjevě, chargé d'affaires Andreje Vorobjova.
Moskva navíc musí dodržovat pravidla dohody, na jejímž základě může mít Rusko svou flotilu v Sevastopolu do roku 2042. Kreml proto následně ujistil, že dohody o černomořské flotile bude "striktně" dodržovat i přes nynější složitou situaci.
Kadyrov kritizuje novou vládu
Podle polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského by obsazení vládních budov ozbrojenci na Krymu mohlo vyústit až v regionální konflikt.
Krize na UkrajiněTYMOŠENKOVÁ: Jste hrdinové tohoto století KRYM: Požádal Rusko o vojenskou intervenci OBVINĚNÍ: Kyjev vydal mezinárodní zatykač na Janukovyče OBRAZEM: Zlaté kohoutky v Janukovyčově sídle DOKUMENTY: Opulentní účty a seznam nepohodlných JANUKOVYČ: Sesazený vládce Ukrajiny hovořil plynně jen rusky |
"Je to radikální krok a varuji všechny, kteří to učinili, a ty, kdo jim dovolili to učinit, protože takto začínají regionální konflikty. Je to velmi nebezpečná hra," prohlásil Sikorski.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen na svém účtu na sociální síti Twitter vyzval Rusko, aby nečinilo žádné kroky, které by mohly zvýšit napětí či způsobit nedorozumění. V Bruselu ve čtvrtek jednají ministři obrany aliance, sejít by se měli s představiteli ukrajinského ministerstva obrany. Podle Rasmussena však NATO nemá žádné informace o tom, že by se Rusko chystalo vojensky zasahovat na Ukrajině.
Ostrá slova na adresu nové vlády v Kyjevě volí i autoritářský vládce Čečenska Ramzan Kadyrov. "Na Ukrajině se podle plánů Západu uskutečnil státní převrat. Moci se chopili bandité a teroristé," prohlásil podle BBC loajální spojenec Vladimira Putina. Dodal, že je připraven ochránit bezpečí a majetek čečenské diaspory na Ukrajině.
Manifestace Tatarů přerostla v násilnosti
Už ve středu se ve správním středisku autonomního Krymu Simferopolu střetli krymští Tataři a proruští aktivisté. Násilnosti, kterými vyvrcholily tatarská manifestace na podporu nové ukrajinské vlády a proruská demonstrace, si vyžádaly asi 30 zraněných.
Krymští Tataři, kteří se aktivně podíleli na protestech proti režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče, mají v sobě hluboce zakořeněnou nelibost vůči Kremlu. Ten je za druhé světové války nechal z poloostrova deportovat.
Fotogalerie    |
Na strategicky důležitém Krymu, který je i základnou ruské černomořské flotily, se zřejmě nejvýrazněji rýsuje rozdělení Ukrajiny poté, co protestní hnutí donutilo Janukovyče k útěku. Situace budí obavy, že východ země neuzná autoritu nového prozatímního vedení země.
Zaorálek na Ukrajině
Po celé řadě zahraničních státníků ve čtvrtek zamířil na Ukrajinu také český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Dvoudenní návštěvu absolvuje v rámci cesty šéfů diplomacií států visegrádské čtyřky. Ministři budou mimo jiné jednat s předsedou ukrajinského parlamentu a úřadující hlavou státu Oleksandrem Turčynovem v Kyjevě a v Doněcku na ruskojazyčném východě s místními představiteli.
Česká vláda zároveň ve čtvrtek vyslala do Kyjeva dva letecké speciály, které převezou do České republiky dvě desítky Ukrajinců zraněných při nedávných násilnostech mezi policií a proevropsky orientovanými demonstranty. Přílet nazpět do Prahy je plánován v podvečer (více o cestě leteckého speciálu se dočtete zde).
Prezident Ukrajiny Turčynov: "Rusko by mělo dodržovat dohody":
