Mezi lidi s nízkou gramotností se počítají ti, kteří se ztrácejí v delších souvislých textech, byť zpravidla dokážou přečíst nebo napsat jednotlivé věty.
Migrační původ a jiný první jazyk než němčinu má pouze 47,4 procent těch, kteří nezvládají v němčině plně číst či psát. To znamená, že v největší evropské ekonomice žije i 3,26 milionu pologramotných z řad domorodců. Počet obyvatel Německa činí v současnosti téměř 83 milionů.
V roce 2011 trpělo v Německu omezenými schopnostmi čtení a psaní 7,5 milionu lidí. Jejich pokles o 1,3 milionu je „úspěchem našeho vzdělávacího systému,“ řekla ministryně školství Anja Karliczeková. Členka středopravicové Křesťansko-demokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové však dodala, že jsou nutná další zlepšení.
Podle ministerstva stojí za úbytkem pologramotných větší a lepší nabídka vzdělávání, ale i odtabuizování analfabetismu. Zejména pro dospělé je obtížné si přiznat, že nemají dovednosti, kterými disponuje většina i mnohem mladších lidí.
Počet pologramotných je však pořád velký, zdůraznila Nele McElvanyová, ředitelka Institutu pro výzkum rozvoje škol v Dortmundu. „Na bohatou, západní zemi jsou (ta) čísla stále velmi vysoká,“ řekla stanici Deutsche Welle.
V roce 2016 skončilo Německo v úrovni gramotnosti dospělých až na 18. místě mezi 36 státy OECD. Tato organizace sdružuje hospodářsky nejvýznamnější demokratické země Evropy včetně Česka. Řadí se k ní i USA, Kanada, Japonsko, Jižní Korea, Austrálie, Nový Zéland, Izrael, Turecko, Mexiko a Chile.
Miliony Američanů neumějí číst a psát. Negramotnost ničí celé generace |
Kromě zahraničního původu zapříčiňuje nízkou gramotnost hlavně chudoba. McElvanyová upozornila, že ve světovém srovnání patří německý vzdělávací systém mezi ty, kde rodinné zázemí nejvíc ovlivňuje, co všechno se žáci ve školách naučí.
Podle studie je z nynějších 6,2 milionu pologramotných 62,3 procent výdělečně činných. Lze však předpokládat, že vykonávají hůře placené profese.
„Vzdělání a platy, ekonomický růst v Německu, závisejí pravděpodobně na podpoře čtení více, než bychom normálně předpokládali,“ uvedl Jörg Maas, ředitel nadace propagující čtení dětem. Přechod Německa k digitální ekonomice zvýší požadavky na plnou gramotnost, poznamenala Deutsche Welle.
Vládní studie vycházela z přibližně hodinových pohovorů, které výzkumníci uskutečnili loni v létě s reprezentativním vzorkem 7 200 německy mluvících lidí ve věku 18 až 64 let.
