„Žijeme v bodě obratu, v historickém bodě zlomu. To znamená, že svět už nebude takový, jak jsme jej dosud znali,“ sděloval Scholz tři dny po ruské invazi na Ukrajinu poslancům Spolkového sněmu. Následně a pro mnohé překvapivě ohlásil finanční balík ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády a rychlé navýšení příspěvků do NATO na požadovaná dvě procenta HDP. I Scholzovi kritici uznávali, že tento projev byl svým významem dosud jeho nejzásadnější politický počin.
Nyní, o rok později, se stejným tématem před poslance předstoupil znovu. Ale ti, kdo hledali další náznak ohlašované zeitenwende, hledali marně.
Scholz se nijak nezmínil o tom, že obrat v modernizaci armády nastává jen velmi pomalu, pokud vůbec. Bundeswehr má potíže ohledně materiální a technické výbavy stejně jako před rokem a za poslední rok zatím vláda jen nepříliš úspěšně jednala o nákupu amerických stíhaček F-35. Když Scholz tentokrát řekl, že „skoncujeme se zanedbáváním našich ozbrojených sil“, vyvolalo to mezi přítomnými poslanci smích.
Německo vybuduje největší armádu v Evropě. Změnilo ústavu, utratí biliony |
Scholz opět potvrdil svůj závazek dosáhnout dvouprocentního příspěvku do NATO, i to je však zatím hudba budoucnosti. Zůstává také nejasné, zda podpoří požadavek svého nového ministra obrany Borise Pistoria, který pro armádu nedávno požadoval dalších deset miliard eur ze státního rozpočtu.
Opozice: Samá slova, žádné činy
Opoziční konzervativní unie CDU/CSU Scholzovi vyčetla, že zeitenwende se sice loni stalo německým „slovem roku“, ale že dosavadní pokrok rozhodně nelze označit za „čin roku“. A ti, kdo čekali nový jízdní řád pro letošní rok, odešli také s prázdnou. Ze strany kancléře nezazněla nová iniciativa, pokyny ani podněty a víceméně ani celková dosavadní bilance.
Z celkové částky 100 miliard eur, kterou vláda na obnovu armády vyčlenila, Německo zatím rozdělilo, ale neutratilo, necelou třetinu. Těchto zhruba 30 miliard eur navíc zahrnuje asi 13 miliard eur na nákup stíhacích letounů a dopravních vrtulníků, které Německo plánovalo pořídit ještě před začátkem invaze.
Jestli Čína dodá Rusku zbraně, vystupňujeme podporu Kyjevu, prohlašuje Německo |
Země má aktuálně 180 tisíc aktivních vojáků a jen něco málo přes 300 tanků, z nichž polovina podle armády není schopna plného provozu. Pro srovnání, na vrcholu studené války mělo Německo půl milionu vojáků a pět tisíc tanků. Na špatný stav a bojeschopnost bundeswehru pravidelně upozorňují armádní špičky. A velitel armády, generálporučík Alfons Mais, na začátku války prohlásil, že jeho jednotky jsou tváří v tvář ruské agresi „v podstatě bezbranné“.
Německo a pocit falešného bezpečí
Zasílání munice, zbraní a náhradních dílů na Ukrajinu pro německé ozbrojené síly navíc znamenalo i to, že se musely vzdát části svých vzácných zásob. A nyní armáda upozorňuje na to, že ani po roce ohlášených masivních investic z těchto miliard eur ještě neviděla ani cent.
Čím to, že původní vládní plány zatím zůstaly jen na papíře? Scholzovy myšlenkové pochody se nyní interpretují přibližně tak: Podobně jako mnozí v Evropě se Scholz v prvních dnech invaze obával toho, že Ukrajina rychle padne, stát se zhroutí a Rusko zaujme pozice na ukrajinské hranici s Polskem.
Z neznámého politika hvězdou. Nový ministr obrany prolamuje smůlu bundeswehru |
To se však nestalo a Ukrajina se i s pomocí evropských dodávek zbraní ruské invazi brání již více než rok. Otázka posílení nezbytné obrany a proklamované zeitenwende tak ztratila svou tehdejší naléhavost a Scholzova pozornost se přesunula jinam.
Scholz už má jiné priority
Scholz se loni kromě obnovy německé armády zavázal také po výpadku ruských zdrojů zajistit alternativní dodávky energie a pomoci Ukrajině v boji proti Rusku. Tyto poslední dva sliby obstojně splnil.
Německo se během jednoho roku stalo téměř nezávislé na Rusku, pokud jde o ropu a plyn, a stejně tak se vyhnulo výpadkům proudu a nedostatku plynu během letošní zimy. Vláda vyčlenila přes sedm procent HDP na opatření k ochraně domácností a podniků před dopady vysokých cen energií.
Západní rozvědky strůjce útoku na Nord Stream znaly. Kvůli Ukrajině mlčely |
Pokud jde o Ukrajinu, odložil Scholz dlouholetý pacifismus v základu německé zahraniční politiky a z Německa učinil po Spojených státech a Británii jednoho z největších poskytovatelů pomoci napadenému státu. Německo přijalo přes milion ukrajinských běženců a tamní vládě poskytlo materiální a finanční podporu ve výši 14 miliard eur (330 miliard korun).
