Německá policie zasahuje na loveckém zámečeku Schloss Waidmannsheil. (7....

Německá policie zasahuje na loveckém zámečeku Schloss Waidmannsheil. (7. prosince 2022) | foto: ČTK

Do zámečku jezdili tajně lesní cestou. Němce děsí vojenské křídlo pučistů

  • 181
V lesích východního Durynska stojí lovecký zámeček Schloss Waidmannsheil. Až do minulého týdne sloužil jako velitelství skupiny spiklenců, která chtěla převzít kontrolu nad německým parlamentem, zničit struktury moderního německého státu a nahradit je monarchií v čele s princem, jehož rod v regionu vládl před první světovou válkou. Jeho příbuzní i obyvatelé regionu jsou zděšení.

Puč se měl odehrát do Vánoc. Princ Heinrich XIII. ale nestanul v čele státu, nýbrž za mřížemi, v policejní vazbě. Plánovaný puč německé bezpečnostní složky znepokojil natolik, že během jedné z největších razií prohledaly 150 nemovitostí a zatkly pětadvacet lidí.

Zástupci zpravodajských služeb dali najevo, že během příštích týdnů a měsíců se dá očekávat další zatýkání. A německá média přinášejí informace o zpřísněných bezpečnostních opatřeních ve federálním parlamentu i sněmech jednotlivých spolkových zemí.

Lovecký zámeček působí opuštěně, až přízračně. Sousedi říkají, že vídali, jak se v usedlosti svítí, ale v posledních měsících si jen zřídkakdy všimli, že by tam někdo přijížděl. Návštěvníci používali vedlejší vchod, ke kterému se přijíždí lesní silničkou.

Víno, bunkry, blouznění. Kdo je šlechtic, který se chtěl stát vládcem Německa

Je jasné, proč zdejší hosté nechtěli, aby se o nich vědělo: loni v listopadu tu začali spřádat plány převratu, které se týkaly jmenování ministrů nového režimu i vojenského křídla, které mělo puč umožnit.

Rod se od mocichtivého prince distancoval

Rod Reussů, ze kterého princ Heinrich XIII. pochází, je zděšený. Hlava rodu, Heinrich XIV., který žije v Rakousku, říká, že „tento outsider byl kvůli svým šíleným konspiračním teoriím a antisemitským názorům ostrakizován už před lety. Rod nemá s jeho názory nic společného“.

O svém příbuzném v Německu tvrdí, že vždycky takový nebýval, ale že ho v životě pronásledovala smůla. Má vážně nemocnou dceru, příliš se mu nedaří v podnikání s realitami a německé úřady obviňuje z toho, že většina jeho pokusů získat zpět rodinný majetek skončila neúspěchem.

Lovecký zámeček, který za komunismu sloužil jako mládežnická ubytovna, si musel začátkem 90. let odkoupit. „Skončil se špatnými přáteli, jak nyní vidíme,“ říká Heinrich XIV.

Razie v Německu. Šlechtic a členka AfD osnovali převrat s pomocí Rusů

Byla jimi výrazně mladší ruská přítelkyně, která se snažila pro plánovaný převrat získat podporu Kremlu, špičkový kuchař, člen elitní jednotky bundeswehru, bývalá poslankyně protiimigrační strany Alternativa pro Německo a v současnosti soudkyně Birgit Malsacková-Winkemannová.

Tato žena se měla za nového režimu stát ministryní spravedlnosti. Její znalost parlamentního prostředí hrála klíčovou roli při plánování předvánočního převratu. Je také vyznavačkou esoterismu, podle vyšetřovatelů zkoumala astrologické tabulky, aby zjistila, kdy přesně má puč vypuknout.

Vojenské křídlo vedl bývalý velitel parašutistů

Pro německé tajné služby je ale znepokojivé hlavně složení vojenského křídla skupiny. V jeho čele stál Rüdiger von P., bývalý velitel parašutistů, který měl za úkol dostat pučisty do parlamentu, nasadit poslancům pouta a odrážet policisty.

Je podezřelý, že během aktivní služby ukrýval a hromadil zbraně. Podřízený mu byl člen elitní jednotky bundeswehru Andreas M., bývalý plukovník Maxmilllian Eder, který nedávno na Telegramu varoval před sociálními otřesy v předvánočním období.

Pučisty sledovali v Německu od jara, plánuje se další vlna zatýkání

Ve vojenském křídle byl také propuštěný policista a vyznavač konspiračních teorií Michael F., odborník na přežití v extrémních podmínkách Peter W., který měl kontakty s neonacisty. Vyšetřovatelé říkají, že je zaujal letos v dubnu, když u něj při domovní prohlídce našli zbraně a munici.

Nikdo si není jistý, nakolik je extremismus rozšířený mezi příslušníky německých bezpečnostních složek, a to je mimořádně znepokojivé, říká Nicholas Potter, specialista na krajně pravicový rasismus a antisemitismus z berlínské Nadace Amadea Antonia.

Mezi strůjci neuskutečněného puče je velký počet takzvaných Říšských občanů (Reichsbürger). V Německu je takových lidí asi 21 tisíc a neuznávají legitimitu současného německého státu. Odmítají proto platit daně, uznávat rozhodnutí německých soudů nebo používat německé poznávací značky na svých autech.

Německý stát podle nich existuje v hranicích Německého císařství nebo v hranicích z roku 1937. Když policisté v roce 2016 provedli razii u jednoho stoupence hnutí, střílel na ně a jednoho zabil. Říšští občané se podle tajných služeb v posledních letech radikalizují, nicméně k násilí je připravena sáhnout jen malá část z nich.

7. prosince 2022

„Myslela jsem si, že je padlý na hlavu“

Letos v létě Heinrich XIII. nechal po městečku Bad Lobenstein, k němuž patří i jeho lovecký zámeček, roznést letáky, v nichž lidi informoval, že pokud mají občanské průkazy Spolkové republiky Německo, nejsou správnými Němci.

„Myslela jsem si, že je padlý na hlavu,“ říká penzistka jménem Isabel. Na letáku byl odkaz, kde si šlo objednat doklady Říše a občanský průkaz se starou říšskou vlajkou namísto vlajky moderního Německa.

Tendence k pokusu o převrat jsou viditelné i v Česku, míní politolog

„Vybízel nás také, abychom se účastnili voleb s cílem vytvořit minikrálovství. Předpokládám, že v čele s ním. Papír jsem zmačkala a vyhodila,“ říká Isabel. Nicméně Heinrich XIII. našel i sympatizanty, kteří nejsou se současným Německem spokojení, jsou vůči německé vládě podezřívaví a chtěli by jiné Německo.

Podle výzkumů je až pětina Němců náchylná ke spikleneckým teoriím, včetně ruské propagandy. V současné době jsou podle expertů mimořádně ohrožení: žijí v období těsně po pandemii covidu-19, v časech ekonomického propadu a růstu cen energií spojovaným s válkou na Ukrajině.

Mnoho z nich obviňuje vládu. Stephan Kramer, šéf kontrarozvědky v Durynsku, říká, že stoupenci krajní pravice dříve Říšské občany považovali za bláznivé.

„Ale když tolik lidí protestovalo proti opatřením proti koronaviru, uviděli šanci spojit síly,“ vysvětluje. „Jedna skupina tvrdí, že současná federální republika neexistuje, druhá, že existuje, ale je potřeba republiku nahradit novým autoritářským režimem. Nejsou spojeni ideologicky, ale mají společný cíl,“ vysvětluje Kramer.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video