V Německu chybí technici. Až odejdou do důchodu kvalifikovaní pracovníci z dob babyboomu, problém se ještě prohloubí. Podle ekonomů, sociologů a dalších akademiků by právě migranti mohli Němcům pomoci problém vyřešit.
„Možnost aktivovat nevyužitou domácí pracovní sílu je ve střednědobém horizontu velmi omezená,“ vysvětlil pro Deutsche Welle Wido Geis z Německého ekonomického institutu. Podobný demografický vývoj však podle něj lze očekávat i v dalších zemích Evropské unie. „Proto bude Německo potřebovat i odborníky ze třetích zemí,“ doplnil Geis.
Obavy sdílí i místopředseda vlády Severního Porýní-Vestfálska Joachim Stamp. Navíc podle něj veřejná debata o migraci sklouzává k zobecňování. „Azyl, váleční uprchlíci, imigrace velmi vzdělaných odborníků - všechno je házeno do jednoho pytle,“ komentoval Stamp. „Potřebujeme uspořádaný systém: pro humanitární povinnost, ale také pro naši vlastní ekonomickou budoucnost,“ doplnil.
Jak přilákat více kvalifikovaných migrantů?
Expertní rada německých nadací pro integraci a migraci (SVR) proto v Berlíně představila zprávu o německých imigračních a integračních zákonech. A navrhla, jak přilákat více kvalifikovaných migrantů prostřednictvím snadnějšího uznávání zahraniční kvalifikace a volnějších pravidel porovnávání zahraniční kvalifikace s tou německou.
Německé firmy by tak podle SVR měly rozvíjet zahraniční spolupráci v oblasti odborné přípravy tak, aby se německé standardy rozšířily i do dalších zemí. Německo by také mělo ulehčit imigraci lidem, kteří do země přijíždějí za vzděláním.
„Kvalifikace získaná v zahraničí musí být považována za odpovídající německým standardům, aby mohl kdokoliv ze zemí mimo EU získat povolení k pobytu kvůli zaměstnání. V akademické sféře je to relativně snadné. Pro odborné pracovníky, jako jsou geriatrické sestry či experti na mechatroniku, je to ovšem složitější,“ vysvětlil předseda SVR Thomas Bauer.
Posledním bodem je pak právě větší vstřícnost při uznávání zahraničních kvalifikací. U některých odborností vyžadují zákony po imigrantech přesný ekvivalent německých norem. Podle SVR by však stačilo, kdyby pracovníci proškolení v zahraničí ukázali pracovní smlouvu a k tomu splnili jednu z dalších podmínek - například jazykovou kompetenci, prokázali své finanční zabezpečení nebo něco dalšího.
Hlavní problém zůstává
Přestože jsou imigrační zákony například vůči lidem s vysokoškolskými diplomy velmi vstřícné, rozsáhlá byrokracie přetrvává - především pak u migrantů pocházejících ze zemí mimo Evropskou unii. „Slýcháme dost často, že konzuláty v cizině nepracují dost rychle nebo že zahraniční národní úřady tady pracují příliš pomalu. Ale to se liší město od města,“ popsal Daniel Thym, profesor práv na Kostnické univerzitě.
Hlavní otázka - jak integrovat velké množství často nekvalifikovaných uprchlíků - však zůstává nezodpovězená. Podle Weise je odpověď jednoduchá, jen její politické provedení je složitější. Navrhuje rozsáhlé investice do sociální infrastruktury a „zařadit co nejvíce uprchlíků do pracovního výcviku“.
„To nejsou problémy, které by šlo vyřešit přes noc,“ domnívá se Thym. „Jsou to problémy, se kterými se potýkají i ekonomičtí migranti“.
