Německo čeká krize. Vedle imigrantů ho sužuje i útěk mozků, hlavně lékařů

  18:37aktualizováno  18:37
Německo nemá jen problém s imigrací, ale i s emigrací. Zatímco do země proudí málo vzdělaní cizinci, část nejkvalifikovanějších domorodců odchází, třeba do Švýcarska. Německo tak „utírá hubu“ a míří ke krizi, varoval německý ekonom Heribert Dieter. Němci podobně jako Češi čelí hlavně exodu lékařů.

Angela Merkelová, která CDU vedla od roku 2000, byla při svém posledním projevu evidentně pohnutá. Její spolustraníci ji odměnili téměř desetiminutovými ovacemi ve stoje, někteří drželi děkovné transparenty. Merkelová vyzvala stranu k jednotě a motivovanosti. | foto: Reuters

Přehlíží se, že Německo nemá jeden, ale „dvojí migrační problém,“ uvedl  Dieter v názorovém článku ve švýcarském deníku Neue Zürcher Zeitung

„Pro Německo je současná migrační politika dvojnásobně nepříznivá. Země ztrácí vysoce kvalifikované lidi vzdělané na náklady daňových poplatníků – stejně jako africké země nebo Indie. Současně se dál přistěhovávají nízko kvalifikovaní a zatěžují sociální stát,“ posteskl si. 

Fotogalerie

„Německo je, jako kdysi v 19. století, znovu zemí vystěhovalců, aniž by byl tento jev v německé veřejnosti diskutován,“ dodal. 

Němečtí lékaři odcházejí do sousedního Švýcarska, kde se hovoří také německy. Část z nich mizí ale i v Norsku, které stejně jako Švýcarsko není členem Evropské unie. 

Německo ztrácí i inženýry, kteří končí například až v Austrálii, připomněl Dieter. Nejvíc Němců ale přesídlilo do Spojených států a Británie. Celkem se v cizině usadilo kolem 3,4 milionu Němců, z toho 2,7 milionu v produktivním věku od 15 do 64 let. Uvádí to speciální informační web pro Němce v zahraničí

„Jelikož nejde o osoby s nízkou kvalifikací, má i malý počet emigrantů významné důsledky,“ upozornil Dieter na úskalí „exportu lidského kapitálu“. 

Útěk za lepším je legitimní, vlast ale poškozuje

Odliv mozků nemá jen stinné stránky. Němci pracující v zahraničí patří k vystěhovalcům, kteří část vydělaných peněz posílají do vlasti. V roce 2017 to bylo v přepočtu 16,6 miliard dolarů (téměř 383 miliard Kč). Američané v cizině tehdy převedli do vlasti jen šest miliard dolarů (kolem 138 miliard Kč). 

Německu tak patřilo deváté místo v žebříčku zemí podle částek, které dostávají od svých rodáků působících v zahraničí. Před Německem byly například Indie, Čína a Filipíny. 

Srovnání s USA ale vyžaduje podrobnější vysvětlení. Američané jednoduše nemají takovou potřebu hledat lepší uplatnění jinde. Dieter je přesvědčen, že USA, ale i Kanadě či Austrálii se podařilo vytvořit ekonomické pobídky pro zahraničí i tuzemské kvalifikované síly. Toto podle něj Německu chybí, proto ztrácí vlastní mozky, zatímco přijímá nevzdělané. 

Příliv mozků? Němci dumají, jak do země přilákat kvalifikované migranty

Dieter odchody Němců nekritizuje. „Lékaři a inženýři maximalizují svůj osobní  prospěch, což je legitimní,“ poznamenal s tím, že ve Švýcarsku i Austrálii mají lékaři lepší plat i pracovní podmínky.

Odchody lékařů však vadí německému ministrovi zdravotnictví Jensu Spahnovi ze středopravicové Křesťansko-demokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Dieter tvrdí, že Spahn ale nezvažuje řešení, které se nejvíc nabízí – zvýšení platů. 

„Každý pátý lékař ve Švýcarsku vystudoval v Německu. V současnosti pracuje ve Švýcarsku asi 6500 lékařů z Německa. Vzdělání těchto lékařů stálo německého daňového poplatníka kolem 250 000 eur na osobu,“ upozornil Dieter. 

„Celkově tedy Švýcarsko dovezlo lidský kapitál v hodnotě přibližně 1,9 miliardy (švýcarských) franků. Šetří (tak) značné náklady na vzdělání; Německo naopak svým odlivem mozků utírá hubu,“ doplnil bez obalu. 

Nevzdělaní imigranti nepomáhají hostitelům ani vlasti

Negativní vliv odlivu mozků umocňuje příchod málo kvalifikovaných cizinců. Jen v rámci migrační krize po roce 2015 se jich dostalo do Německa přes milion. Dieter hovoří o 1,7 milionu registrovaných uprchlíků. 

Největší továrnou a magnetem na talenty je Švýcarsko, Česko skončilo 37.

„Velký počet nízce kvalifikovaných přistěhovalců snižuje průměrnou ekonomickou výkonnost a zároveň zatěžuje sociální systémy,“ míní. 

Příspěvky v nezaměstnanosti známé pod zkratkou Hartz IV pobíralo v srpnu 2018 kolem 6,6 procent z celkové populace. Podíl příjemců této podpory mezi imigranty ale činil 63,7 procent, poznamenal Dieter. 

Mnozí z imigrantů, kteří se na trhu práce umístili, nedisponují (nejvíce) poptávanými kvalifikacemi, takže skončili na špatně placených pomocných pozicích třeba v úklidu. To jim neumožňuje posílat do vlasti (větší) finanční pomoc, dodal Dieter. Neuvedl ale, jak by si imigrační politiku přál změnit. 

Řešením je politicky neprůchodná nerovnost

Za problém výslovně označil pouze to, že v Německu jsou vysoké daně a sociální odvody. Také proto podle něj nemohou zaměstnavatelé učinit vysoce kvalifikovaným tak lákavé nabídky jako dříve. 

Heribert Dieter

Je hostujícím profesorem mezinárodní politické ekonomie na soukromé vysoké škole Zeppelin-Universität v jihoněmeckém městě Friedrichshafen. 

Působí také v berlínském think-tanku Stiftung Wissenschaft und Politik. 

„Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu směřuje Německo ke strukturální krizi v hospodářské a sociální politice. Nejvýkonnější opouštějí zemi a oslabují (její) ekonomické vyhlídky. Stejný účinek má imigrace nízko kvalifikovaných,“ varoval. 

Pro zvrácení neblahého trendu doporučil snížit daně a odvody. Navrhl také (výrazně) zvednout platy vysoce kvalifikovaných, „aby se v mezinárodním srovnání staly konkurenceschopnými“.

Dieter ale nevěří, že by se za stávající politické atmosféry tyto změny prosadily. V jeho očích dominují v parlamentu obhájci přerozdělování. Sám přitom přiznává, že volá po větší nerovnosti. 

„Chybí vhled, jaké důsledky bude pro Německo mít, že si již nedokáže udržet své vlastní talenty,“ uzavřel. 

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

My chceme znovu motýle! Babišův výrok si žije vlastním životem

Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES telefonoval s ministrem životního...

Když premiér Andrej Babiš přednášel na konci května v pražském Mánesu na výroční schůzi Česko-německé obchodní a...

Sobotní výheň spláchnou bouřky, kroupy a přívalový déšť

Turisty na Karlově mostě v Praze náhlá bouřka s průtrží mračen nepřekvapila....

V sobotu odpoledne se bude Česko dusit vysokými teplotami, podle varování meteorologů v celé republice překročí...

Loupež století s posvěcením státu: ČR přišla v kauze LTO o 100 miliard

První vlak čerpá českou naftou uskladněnou v německém skladu zkrachovalé...

Říká se jí loupež století s posvěcením státu. V kauze, při níž obchodníci přejmenovávali naftu na lehký topný olej, aby...

Z útoků na lodě v Ománském zálivu obvinil americký ministr zahraničí Írán

Hořící tanker v Ománském zálivu (13. června 2019)

Dva tankery nedaleko íránského pobřeží v Ománském zálivu byly evakuovány poté, co jejich posádky vyslaly nouzové...

Bouřky se přehnaly nad Českem, zasáhly hlavně střední a východní Čechy

Sobotní bouřka v Jihlavě. (16.6.2019)

Velmi silné bouřky s přívalovým deštěm hrozí v neděli odpoledne v Moravskoslezském, Olomouckém a částečně Zlínském...

Další z rubriky

Bojí se vycházet. Židovský kritik multikulturalismu je v Paříži štvancem

Francouzský filozof Alain  Finkielkraut

Slavný francouzský filozof Alain Finkielkraut se bojí vycházet ze svého pařížského bytu. Jako Žid, zastánce Izraele a...

Japonský ostrov Honšú zasáhlo zemětřesení, vážné škody nezpůsobilo

Obyvatelé města Murakami v prefektuře Niigata byli během zemětřesení evakuováni...

Honšú, největší japonský ostrov, zasáhlo zemětřesení o síle 6,8 stupně. Úřady varovaly severozápadní pobřeží ostrova...

USA opět podpoří ukrajinskou armádu, pošlou jí 250 milionů dolarů

Ukrajinský voják v Kyjevě (15. listopadu 2018)

Ukrajina dostane od Spojených států amerických vojenskou pomoc ve výši 250 milionů dolarů (5,7 miliardy korun). Částka...

Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní
Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní

Krkonošský národní park (KRNAP) v loňském roce navštívilo téměř 3,8 milionu lidí. Negativním dopadem masové turistiky je velké množství odpadků, které po sobě lidé v přírodě zanechávají. Dobrovolníci jich každoročně sesbírají skoro 3 tuny.

Najdete na iDNES.cz