Finanční podporu z Německa obdrželo v prosinci 2010 podle serveru Spiegel Online přes 60 tisíc nezaopatřených dětí žijících v cizině. V prosinci 2017 už to bylo více než 215 tisíc dětí. Stejné dávky se přitom vyplácí na pouhých 34 tisíc německých dětí žijících v zahraničí.
Občané Evropské unie pracující v Německu mají nárok na stejné příspěvky na děti jako Němci a to i v případě, že jejich děti tam nežijí. Kromě občanů EU mohou tyto dávky pobírat i Alžířané, Maročané, Tunisané, Turci a občané většiny států bývalé Jugoslávie.
Pravice chce příspěvky omezit
Německé příspěvky na děti proudí hlavně do střední a jihovýchodní Evropy. Téměř polovina příjemců žije v Polsku (103 tisíc), další mají trvalý pobyt v Chorvatsku nebo Rumunsku (vždy po 17 tisících). Česko zaujímá čtvrté místo - německé dávky sem podle serveru Focus putují za více než 16 tisíci dětí.
Německo jedná v souladu s předpisy Evropské komise, podle kterých mají zaměstnanci z jiných zemí EU právo využívat výhod německého systému sociálního zajištění stejnou mírou jako Němci. S vyplácením dávek na děti žijící mimo Německo však nesouhlasí jak někteří členové konzervativní CDU, tak i zástupci AfD.
Poslanec René Springer z AfD nedávno uvedl, že němečtí daňoví poplatníci by neměli přispívat na děti cizinců žijící mimo Německo. Minulý rok předložil tehdejší ministr financí Wolfgang Schäuble (CDU) návrh zákona, podle kterého se měly dávky na děti v zahraničí přizpůsobit tamním životním nákladům. Návrh však neprošel kvůli nesouhlasu Evropské komise.
