Zaměstnanci, a to i ti klíčoví, odcházejí často pracovat za hranice. Přestože se firmy snaží s odlivem pracovní síly bojovat zvyšováním mezd, na to, aby vytvořili svým zaměstnancům srovnatelné podmínky jako například v Německu, už kapacity nemají. Tam totiž s úlevami a štědrými dávkami pomáhá zaměstnavatelům stát.
Požadavek, aby i český stát pomohl příhraničním firmám udržet zaměstnance, zazněl na společném jednání podnikatelů Chebska a hospodářské komory. České ministerstvo práce však do regionu vzkazuje, že na podobnou podporu nemá stát peníze. V úvahu nepřichází ani to, že by Česko zvýšilo ochranu svého pracovního trhu.
„Přestože klíčoví lidé už mají platy srovnatelné s Německem, tam dostanou extra peníze na dojíždění do zaměstnání a navíc štědré přídavky na děti. Tomu nemůžeme konkurovat,“ stěžuje si například Tomáš Musil, ředitel habartovského závodu ept connector, který je zároveň členem představenstva krajské hospodářské komory.
„V tom by nám měl pomoci stát. Je nefér, když lidé jezdí pracovat do Německa kvůli penězům, které dostanou na dítě, a státní správa i politická reprezentace se na to jen dívají,“ řekl.
Češi, kteří v Německu pracují, přiznávají, že příspěvek na děti je skutečně vysokou motivací. „Příspěvek na dojíždění nepobírám, ale na každé dítě dostávám Kindergeld 192 eur měsíčně. Na třetí je to 198 a na každé další 223,“ říká Václav, který dojíždí do práce do pekárny v německém Marktredwitz.
Přiznává, že práce není procházka růžovou zahradou. „Dělám těžkou práci za minimální mzdu. Řada Němců se na nás, gastarbeitery, dívá přes prsty. Musím tu pár let vydržet. Až si vydělám, vrátím se,“ říká.
Odepnou zástěru a odcházejí
Firmy mají problémy také s odchody ze dne na den. Dodržování pracovní smlouvy, v níž se zavázali k tříměsíční výpovědní lhůtě, některým zaměstnancům těžkou hlavu nedělá.
„Trápí nás živelnost odchodů. Zaměstnavatelé si stěžují, že lidé prostě odepnou zástěru a jdou,“ potvrzuje Tomáš Peták ze společnosti Lukas cz Skalná. Podle jeho slov německé firmy z příhraničí pracovní sílu doslova vysávají. Ředitel Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje Stanislav Kříž si myslí, že problémy kraje by měly být do Prahy víc slyšet. Proto sbírá podněty, a to jak od podnikatelů, tak od těch, kteří se z Německa vracejí.
„Řada z nich je zklamaná. V Německu to prý nefunguje tak, jak si představovali. Jenže aby ti lidé neodcházeli, potřebovali bychom prostředky, benefity, které by podnikatelé mohli využívat, ale nemuseli je danit. Firmy si stěžují, že když chtějí například přispět zaměstnanci na dopravu čisté 2 tisíce korun, musí mu přidat do mzdy 4,5 tisíce,“ uvádí s tím, že hospodářská komora dá podnět k tomu, aby bylo možné zaměstnanci proplácet cestu do práce a přitom zaměstnavatele daňově nezatížit.
Jenže ministerstvo práce do příhraničí vzkazuje, že zatím žádnou změnu nechystá.
„Češi odcházejí do zahraničí zejména v příhraničních regionech, zejména, nikoliv však výhradně, z ekonomických důvodů. Otázka výše mezd je ale předmětem vyjednávání mezi zaměstnanci a zaměstnavateli,“ uvádí mluvčí ministerstva Petr Sulek a dodává, že jakákoli regulace volného pohybu na trhu práce by byla porušením základních principů fungování Evropské unie.
Co se týče přídavků a daňových úlev, ministerstvo zcela odkazuje na limity státního rozpočtu. Využít lze příspěvek na dojíždění. Jenže na příspěvek, který může dosáhnout až 3 500 korun, mohou po splnění řady podmínek dosáhnout pouze lidé, kteří byli evidovaní na úřadu práce minimálně 5 měsíců.