Němečtí „ezolevičáci“ si notují s krajní pravicí, spojil je odpor k vakcínám

  • 165
Německo stále sužují rozsáhlé protesty proti očkování a koronavirovým opatřením. Mediální pozornost se upíná na antisystémové krajně pravicové skupiny, ale demonstrací se účastní i další části německé společnosti, například přívrženci alternativního, ezoterického náhledu na svět, kteří se politicky řadí spíše k levici.

Maria Liebermannová se označuje za „eko-levicovou“. Martin Schmidt volí pravicovou, protiimigrační a vůči ekologii skeptickou Alternativu pro Německo (AfD). Zdálo by se, že tito dva Němci se na demonstracích mohou setkat jen jako zapřísáhlí nepřátelé.

Přesto šli při protestu proti možnému povinnému očkování v jednom průvodu. Překvapivá aliance podle listu The New York Times ukazuje na širší trend, kdy do řad stále agresivnějších odpůrců očkování pronikají jedinci z širšího spektra německé společnosti. Nečekané alternativní podhoubí protestů bylo patrné například v Norimberku, kde demonstranti nabízeli seslání „kosmické energie” přihlížejícím. 

Že kráčí v jedné řádě s lidmi, kteří se netají krajně pravicovými názory, Liebermannové nevadí. „Tento pochod je zrcadlem společnosti,“ říká. „AfD je součástí společnosti. Všichni jsme tu, abychom demonstrovali proti povinnému očkování.“

„Je to nové a překvapivé hnutí, protože spojuje dvě velmi oddělená prostředí: lidi, kteří mají alternativní pozadí a možná dříve volili Zelené nebo Levici, a lidi, kteří se řadí k tvrdé pravici,“ podotýká švýcarský sociolog Oliver Nachtwey.

Protesty proti očkování v Německu (26. ledna 2022)

Slova o spojení antivaxerských skupin s krajní pravicí opakovaně zaznívají z úst představitelů policejních složek i odborníků. Podle výzkumníka pravicového extremismu Johannese Kiesse z univerzity v Lipsku se pravicoví extremisté účastní protestů od jejich počátku, s cílem mobilizovat umírněnější „střed“ společnosti.

Z odporu vůči koronavirovým omezením a vakcínám těží AfD, která po oslabení migrační krize hledala nové, burcující téma. Strana je silná ve státech bývalého východního Německa a v německých médiích často zaznívalo, že spor mezi příznivci a odpůrci očkování do určité míry kopíruje rozdělení dvou částí Německa i ve vztahu k migraci či klimatu.

Spojení protestů a alternativní levicové scény

Obrázek je ale komplikovanější. Napříč Německem je poměrně rozšířené ezoterické myšlení, které pracuje s alternativními pohledy na nemoci a medicínu, z nich některé jsou v silné opozici proti obvyklým racionálním zdravotnickým přístupům. Ezoterici bývají ti, kteří se nechtějí očkovat proti spalničkám, chřipce či právě proti koronaviru.

„Existuje určitý zpátečnický a nevědecký pohled na svět, který pochází z ezoterického kouta, kde se alternativní léčba dlouho uplatňovala v určitém zeleném a levicovém nekonformním prostředí,“ uvádí Miro Dittrich, zakladatel a hlavní výzkumník organizace CeMAS zaměřené na konspirační teorie a dezinformace. „Jsou to lidé ze střední třídy, kteří důvěřují svým pocitům více než odborníkům,“ dodává s tím, že se nejedná o jedince z „okrajů společnosti“, ale o lidi, kteří jsou součástí mainstreamu.

Tisíce odpůrců opatření v Bruselu rozháněla policie vodními děly a plynem

Podle Nachtweye rozšířenost ezoterismu v německém prostředí pomáhá vysvětlit, proč Německo patří v západní Evropě mezi země, které mají nejnižší míru proočkovanosti. Ezoterismus a antiautoritářské myšlení, které získaly na popularitě v levicovém protestním hnutím v osmdesátých letech, se nyní objevují společně v současném odporu proti očkování.

Ezoterismus klade důraz na holismus neboli celistvost těla a duše, seberealizaci a tělesnou suverenitu. Očkování je vnímáno v protikladu k těmto hodnotami jako autoritářský zásah státu, vysvětluje sociolog. „V podstatě jde o radikální individualismus,“ řekl v rozhovoru pro rakouský deník Der Standard

Alternativní pohledy na medicínu nejsou jen záležitostí levice. K ezoterismu má velmi blízko hnutí takzvaných „nekonvenčích myslitelů“ (Querdenken), jež má vazby na krajní pravici. K hnutí se řadil i muž, který zabil pokladníka kvůli tomu, že po něm požadoval roušku. Vrah byl odpůrcem vlády, ale i bojovníků za klima.

Němci se bojí antirouškařů po vraždě na pumpě, politici viní hnutí Querdenken

Zářijová vražda byla médii intepretována jako doklad stoupající agresivity antivaxerů. Během prosincových protestů v německých městech,  Bautzenu, Mannheimu a jinde, demonstranti napadli a zranili několik policistů. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video