Německá Spolková zpravodajská služba (BND) údajně poskytla Američanům na jejich žádost zpravodajská data až ve 40 000 případech týkajících se Evropy.
Der Spiegel uvedl, že se šlo o IP adresy a mobilní telefonní čísla. Podle všeho se Národní agentura pro bezpečnost zajímala o evropský zbrojní koncern EADS, leteckého výrobce Eurocopter (nyní Airbus Helicopters) či o francouzské úřady. Cílem sledování mohli být zřejmě i politici.
„BND byla po léta jakousi odnoží americké tajné služby,“ prohlásil šéf strany Die Linke Bernd Riexinger, který to považuje za zradu spolkové republiky. Podle něj by měl šéf rozvědky Gerhard Schindler vyvodit osobní zodpovědnost.
Předseda parlamentního vyšetřovacího výboru pro činnost NSA Patrick Sensburg v pátek v ranním pořadu ARD prohlásil, že případ už řeší německá prokuratura, která parlamentní výbor požádala o nahlédnutí do některých dokumentů. Dodal také, že výbor pomoc přislíbil, neboť jde o věc společného zájmu. Prokuratura ale následně vyšetřování v souvislosti s nejnovějšími obviněními dementovala.
Zpravodajská služba BNDSpolková zpravodajská služba (BND) je zpravodajská služba Spolkové republiky Německo s vnějším polem působnosti. Vznikla 1. dubna 1956, zatím stále sídlí v Pullachu nedaleko Mnichova. Její roční rozpočet je okolo 500 milionů eur. |
Poprvé se o problému spolupráce v BND hovořilo zřejmě už v roce 2008, kdy se zjistilo, že některé úkoly odporují vzájemné smlouvě o společném boji proti terorismu. Po skandálu s odposlechy NSA v roce 2013 se problém začal řešit důrazněji, mimo jiné se zjistilo, že některá zjišťovaná data jsou v rozporu se západoevropskými a německými zájmy.
Kancléřství se podle Der Spiegelu o všech sporných případech dozvědělo teprve v březnu, mezitím už nařídilo zevrubné prošetření činnosti rozvědky.
„U BND byly zjištěny technické a organizační nedostatky,“ uvedl v prohlášení mluvčí kancléřky Steffen Seibert. Dodal, že vláda ale nemá žádné důkazy o masivním odposlouchávání německých a evropských občanů.
Téma odposlechů je v Německu velmi citlivé. V roce 2013 zveřejnil někdejší spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden dokumenty, které ukazovaly na rozsáhlé sledovací a odposlechové praktiky NSA. Ze zveřejněných složek vyplynulo, že Američané sledovali i vrcholné evropské politiky, mimo jiné německou kancléřku Angelu Merkelovou. Tato odhalení otřásla vztahy mezi Berlínem a Washingtonem (více o odposleších zde).
V červenci minulého roku odhalila německá kriminálka v pořadí druhého amerického špiona. Výzvědnou práci měl pro Washington provádět přímo na německém ministerstvu obrany (více o případu zde).
